Input:

R 7/1961 (tr.); Čin menšího významu. Kárné provinění. Nápravné opatření. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby. Přestupek. Recidiva. Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Škoda. Trest Garance

č. 7/1961 Sb. rozh. tr.
Okolností, z níž nutno usuzovat, že při škodě menší než 500 Kčs byl spáchán trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, může být i recidiva, pokud zvyšuje nebezpečnost činu a pachatele pro společnost do té míry, že nelze mít zato, že byl spáchán čin menšího významu a že se tedy jedná jen o přestupek, resp. kárné provinění. K tomu nestačí jakékoliv předchozí odsouzení pachatele, zejména ani skutečnost, že byl již odsouzen pro rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví menšího významu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 10. července 1960 - 4 Tz 25/60.)
Obžalovaný v říjnu 1958 v Křeptově spolu s K. odcizil z majetku oddělení státního statku Křížanově asi 6 q brambor, které odvezl nákladním autem domů K., čímž vznikla na majetku uvedeného oddělení státního statku škoda 372 Kčs.
Lidový soud ve Velkém Meziříčí uznal obžalovaného vinným přestupkem rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 35a tr. zák. spr. a uložil mu trest pokuty v částce 1500 Kčs a pro případ nedobytnosti pokuty náhradní trest odnětí svobody na dva měsíce a vyslovil povinnost nahradit státnímu statku v Křižanově škodu v částce 372 Kčs rukou společnou a nerozdílnou.
Krajský soud v Jihlavě k odvolání okresního prokurátora ve Velkém Meziříčí zrušil rozsudek lidového soudu ohledně obžalovaného v celém rozsahu a uznal jej pro uvedený skutek vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák., za což mu uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu rozsudek krajského soudu ohledně obžalovaného zrušil a uznal ho vinným přestupkem rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 35a tr. zák. spr. a odsoudil ho podle § 35a tr. zák. spr., § 14 odst. 1 a § 16 zák. č. 102/1953 Sb. k trestu nápravného opatření v trvání 6 měsíců s tím, že jedna pětina z odměny náležející obžalovanému za práci propadá státu.
Změnu zaměstnání nenařídil.
Z odůvodnění:
Rozhodnutí krajského soudu, pokud jím byla převzata skutková zjištění lidového soudu, nelze ničeho vytknout. Tato skutková zjištění mají dostatečnou oporu ve výsledcích vykonaného dokazování. Přesto, že obžalovaný popřel čin za vinu mu kladený a hájil se tím, že nevěděl, že brambory, které odvezl pro K., byly odcizeny, ježto mu K. tvrdil, že se jedná o naturální dávky, na něž měl jako zaměstnanec státního statku nárok, obstojí plně závěr lidového soudu, že obžalovaný brambory spolu s K. odcizil. Lidový soud právem totiž dospěl k tomuto závěru ze skutečnosti doznané samotným obžalovaným ve shodě s výpovědí K., že K. neříkal obžalovanému, kolik brambor má pro něho ponechat v autu po složení ostatních brambor přivezených obžalovaným na skládku do Křeptova. Obžalovaný sám tedy rozhodl o množství brambor, které v autu ponechal. Nelze proto - jak logicky správně dovodil lidový soud - dospět k závěru, že K. říkal obžalovanému, aby mu v