č. 7/1957 Sb. rozh. tr., Garance
č. 7/1957 Sb. rozh. tr.
Předpokladem beztrestnosti pokusu následkem dobrovolného upuštění od dokonání trestného činu je skutečnost, že pachatel si vědom toho, že může trestný čin dokonat, avšak nechce tak již učinit. Jestliže proto pachatel má objektivní možnost trestný čin dokonat a tuto možnost si uvědomuje, avšak upustí od dokonání činu pod vlivem okolností, které nebrání jeho svobodnému rozhodování a proto ani uskutečnění pachatelovy vůle dokonat trestný čin, jest míti za to, že pachatel dobrovolně upustil od dokonání trestného činu. Pachatel, který při pokusu trestného činu, od něhož dobrovolně upustil, naplní skutkovou podstatu jiného trestného činu, takže tento jiný trestný čin dokoná, dopouští se tohoto jiného trestného činu.
K výkladu poměru trestného činu omezování osobní svobody podle § 229 tr. zák. a útisku podle § 235 tr. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. září 1956, 1 Tz 287/56.)
Obviněný se nabídl kritického dne večer, že doprovodí neznámou mu dívku (P), která přijela vlakem kolem půlnoci a byla rozhodnuta jít pěšky domů do vzdálenější obce, když jí autobus pro značné zpoždění vlaku ujel. Obviněný při tom zároveň nabídl dívce, že jí ponese kufřík. Když přišli k místu, kde u lesa odbočuje cesta též do další obce, podával obviněný dívce kufřík a ruku s tím, že již musí odbočit. Současně ji požádal o polibek. Když P odmítla, chytil ji obviněný v pasu, povalil ji na zem, klekl jí na ramena. takže měla hlavu mezi jeho koleny, a snažil se jí stáhnout dlouhé kalhoty. P začala volat o pomoc a když jí obviněný řekl, že je to zbytečné, přestala volat a bránila se pouze rukama a nohama. Když cítila, že jí kalhoty v pase povolují, dostala nervový záchvat, při němž se značně chvěla. Obviněný to zpozoroval a upustil od dalšího násilí. Když však P vstala, uklidnila se a začala obviněnému vytýkat jeho jednání, obviněný ji opět žádal, aby se vysvlékla, přesto, že byl značný mráz. Když mu P nechtěla vyhovět, uchopil ji obviněný znovu a povalil ji opět na zem, snažil se jí stáhnout kalhoty a sám si obnažil pohlavní úd. P na to opět dostala nový nervový záchvat, při kterém se chvěla. Aby tento záchvat ještě více zdůraznila, počala nesouvisle mluvit pro sebe, že jde z nemocnice a nastydne-li, že nebude moci mít v budoucnosti děti. Obviněný na to ve svém jednání ustal, nechal P vstát, shledával jí věci, které byly rozházeny po zemi, dal jí do ruky kufřík a odešel.
Lidový soud v Rokycanech uznal obviněného vinným pokusem trestného činu znásilnění podle § 5 odst. 1, § 238 odst. 1 tr. zák.
Krajský soud v Plzni k odvolání obviněného zrušil rozsudek lidového soudu a uznal obviněného vinným trestným činem útisku podle § 235 tr. zák. Krajský soud v odvolacím líčení vyslechl opět obviněného a poškozenou P a dospěl k závěru, že obviněný dobrovolně upustil od dokonání trestného činu znásilnění a že naplnil pouze znaky trestného činu útisku podle § 235 tr. zák., neboť zneužil její situace, že s ním byla v lese, kde byli úplně sami v nočních hodinách. Poškozená podle názoru krajského soudu byla v dané situaci závislá na obviněném, který ji nutil k tomu, aby s ním souložila.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil…
