Input:

7/1950 Sb., Vládní nařízení, kterým se vydávají podrobné předpisy o působnosti finančních prokuratur Garance

č. 7/1950 Sb., Vládní nařízení, kterým se vydávají podrobné předpisy o působnosti finančních prokuratur
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 24. ledna 1950,
kterým se vydávají podrobné předpisy o působnosti finančních prokuratur.
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 5 odst. 3 zákona č. 270/1949 Sb., o finančních prokuraturách:
Působnost finančních prokuratur.
§ 1.
(1)  Stát a svazky lidové správy, ústavy, podniky, fondy a zařízení jimi zařízené nebo spravované zastupuje v řízení soudním finanční prokuratura výlučně; Ústřední národní pojišťovnu, národní podniky, komunální podniky a lidová družstva tehdy, byla-li jimi o to požádána.
(2)  Ministerstvo spravedlnosti může vyslovit, že i další strany jsou zastoupeny finanční prokuraturou, a to buď výlučně nebo jen na požádání, má-li za to, že je takové zastupování v zájmu veřejném; i bez takového opatření může finanční prokuratura zastoupit veřejný zájem v případech, v nichž není o jeho zastoupení postaráno jinak.
§ 2.
V řízení správním zastupuje finanční prokuratura strany uvedené v § 1, jen je-li jimi o to požádána.
§ 3.
Na žádost stran, k jejichž zastupování je povolána, udílí jim finanční prokuratura právní posudky a spolupůsobí při jejich právních jednáních a jiných právních úkonech.
§ 4.
Finanční prokuratura je povinna si opatřit zmocnění zastupované strany; zvláštního jejího zmocnění potřebuje k ujednání smíru a k tomu, má-li nárok uznat nebo se ho vzdát, ledaže jsou takové úkony pro zastupovanou stranu zřejmě výhodné nebo jde o věc menšího významu.
§ 5.
(1)  Střetnou-li se zájmy stran, jež by měla finanční prokuratura v řízení soudním zastoupit, náleží přednost státu, pak svazkům lidové správy a z nich vyššímu před nižším; totéž platí o ústavech, podnicích, fondech a zařízeních státem nebo svazkem lidové správy zřízených nebo spravovaných. Ve všech ostatních případech rozhoduje předstižení.
(2)  Ministerstvo spravedlnosti může odchylkou od ustanovení odstavce 1 stanovit, kterou stranu finanční prokuratura zastoupí.
(3)  Střetnou-li se zájmy stran v řízení správním, užije se ustanovení předchozích odstavců přiměřeně.
§ 6.
(1)  Strana, která je finanční prokuraturou zastupována výlučně, může jednat sama jen v řízení nesporném, knihovním, exekučním, konkursním a vyrovnávacím; dokud to však nedá