Input:

R 69/1967; Osvojení Garance

č. 69/1967 Sb. rozh.
K posouzení otázky bydliště ve smyslu § 88 písm. c) a § 103 o. s. ř. Skutečnost, že dítě bylo svěřeno do péče budoucích osvojitelů, nebo že došlo k podobnému jinému opatření dočasného charakteru, neodůvodňuje sama o sobě změnu bydliště.
Při rozhodování o osvojení nelze prospěch dítěte posuzovat jen z hlediska hmotných podmínek a předpokladů, nýbrž především z hlediska záruk všestranného rozvoje dítěte, to je i rozvoje duševního a citového.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 1967, 5 Cz 26/67.)
Okresní soud v Karviné vyslovil, že nezletilá Š. H. narozená 22. 5. 1957 je od právní moci rozhodnutí osvojenkou manželů J. a M. L., že její příjmení bude L. a že osvojitelé se zapíší v matrice místo rodičů nezletilé.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že tímto rozsudkem byl porušen zákon a toto rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 64 a § 65 zák. o rod. je základní podmínkou osvojení prospěch nezletilce a společnosti. Tato podmínka osvojení nesmí být v žádném případě opomenuta a je ji třeba chápat tak, že řízení a rozhodnutí soudu sleduje ten cíl, aby nezletilému dítěti bylo zajištěno chybějící rodinné prostředí, které by zaručovalo jeho řádnou výchovu v souladu s výchovnými cíli naší společnosti.
Okresní soud , třebaže rozhodoval o osvojení, které nelze zrušit (§ 74 odst. 3 zák. o rod.), provedl v řízení zcela kusé zjištění, na jehož základě nemohl zákonné podmínky, za nichž může dojít k osvojení, spolehlivě uvážit a posoudit. Spokojil se se stručným výslechem otce nezletilé, jejíž matka zemřela a stejně stručným výslechem osvojitelů, lékařskými zprávami a zdravotním stavu osvojitelů a dítěte a vyjádřením ONV v Rožňavě k zamýšlenému osvojení dítěte. V důsledku tohoto neúplného zjištění je také odůvodnění rozsudku o osvojení nezletilé zcela všeobecné a omezuje se jen na konstatování, že jsou dány podmínky § 73 až § 77 zák. o rod., a že soud má proto za to, že osvojení nezletilé prospěje.
Vzhledem k ustanovení § 88 písm. c) a § 103 o. s. ř. měl soud především zkoumat, zda je příslušný k rozhodování o osvojení. K tomu účelu měl zjistit, na základě jakého opatření se nezletilá dostala do rodiny manželů L. a uvážit, zda šlo o opatření takové povahy, které mohlo založit bydliště dítěte. Pro úplnost je třeba dodat, že péče budoucích osvojitelů nebo podobné jiné opatření dočasného charakteru nemůže na pojmu