Input:

69/1961 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Čínskou lidovou republikou, platné do 4.7.1989 Archiv

č. 69/1961 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Konzulární smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Čínskou lidovou republikou, platné do 4.7.1989
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 21. června 1961
o Konzulární smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Čínskou lidovou republikou
Dne 7. května 1960 byla v Praze sjednána Konzulární smlouva mezi Československou republikou a Čínskou lidovou republikou.
Se smlouvou vyslovilo Národní shromáždění souhlas dne 17. listopadu 1960 a president republiky ji ratifikoval dne 21. dubna 1961. Ratifikační listiny byly vyměněny v Pekingu dne 8. června 1961.
Podle svého článku 21 Smlouva nabyla platnosti dnem 8. června 1961.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
 
V z. dr. Gregor v. r.
 
KONZULÁRNÍ SMLOUVA
mezi
Československou republikou a Čínskou lidovou republikou
President Československé republiky a předseda Čínské lidové republiky se rozhodli, na základě zásad proletářského internacionalismu a vedeni snahou dále rozšiřovat v souladu s přáním a zájmy lidu obou zemí přátelské vztahy a všestrannou spolupráci, uzavřít tuto Smlouvu a jmenovali svými zmocněnci
president Československé republiky
Václava Davida,
ministra zahraničních věcí,
předseda Čínské lidové republiky
Cao Jina,
mimořádného a zplnomocněného velvyslance
Čínské lidové republiky v Československé republice.
Zmocněnci obou smluvních stran se po vzájemné výměně svých plných mocí, jež byly shledány v náležitém pořádku a v předepsané formě, dohodli na tomto:
I. Zřizování konzulátů, vysílání a přijímání konzulů
Článek 1
1. Každá ze smluvních stran může na území druhé smluvní strany zřídit generální konzuláty a konzuláty (dále jen „konzuláty”) a může vysílat generální konzuly a konzuly (dále jen „konzulové”).
2. Sídla konzulů a konzulární obvody budou určeny dohodou obou smluvních stran.
Článek 2
1. Stát vysílající vedoucího konzulátu požádá před jeho jmenováním stát přijímající o souhlas s jeho osobou.
2. Diplomatický zastupitelský úřad vysílajícího státu předá konzulský patent vedoucího konzulátu ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu. V konzulském patentu bude označeno sídlo konzula a konzulární obvod určeně dohodou obou smluvních stran.
3. Vedoucí konzulátu se ujme své funkce po udělení exequatur přijímajícím státem.
Článek 3
1. Při přechodné nepřítomnosti nebo jiné překážce bránící vedoucímu konzulátu vykonávat jeho činnost, při jeho odvolání nebo úmrtí může vysílající stát zmocnit diplomatického pracovníka zastupitelského úřadu své země nebo odpovědného pracovníka vyřizujícího konzulární záležitosti toho nebo jiného konzulátu, k dočasnému výkonu funkce vedoucího konzulátu. Jméno a původní funkce tohoto pracovníka budou předem oznámeny ministerstvu zahraničních věcí přijímajícího státu.
2. Pracovník zmocněný k dočasnému výkonu funkce vedoucího konzulátu požívá všech práv, výsad a výhod vyhrazených touto Smlouvou vedoucím konzulátů.
II. Práva, výsady a výhody konzulů
Článek 4
1. Příslušné orgány přijímajícího státu pečují o zdárný průběh služební činnosti