Input:

R 69/1958; Garance

č. 69/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
Soudním smírem před slovenským soudem, v němž muž, který měl s matkou dítěte v době rozhodné pro jeho narození tělesné styky, se zavázal platit na výživu dítěte výživné, avšak v němž současně prohlásil, že otcovství k dítěti neuznává, nebyla vyřešena otázka jeho otcovství k dítěti.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 19. února 1958, Cz 773/57.)
Lidový soud v Levicích rozsudkem z 27. srpna 1956 uznal žalovaného otcem nezl. žalobkyně, narozené 21. března 1947, a odsoudil ho k placení výživného 200 Kčs měsíčně.
Krajský soud v Nitře k odvolání žalovaného zrušil rozsudek lidového soudu a odmítl žalobu s odůvodněním, že smírem u býv. okresního soudu v Myjavě zavázal se žalovaný platit na nezl. žalobkyni měsíčně 80 Kčs. Tento smír byl soudně schválen a má proto podle názoru krajského soudu účinek pravomocného rozsudku a třeba jej kvalifikovat tak jako rozsudek o zjištění otcovství. Má za to, že jsou zde dány jen podmínky pro zvýšení výživného.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že uvedeným usnesením krajského soudu byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud vyslovil v rozhodnutí č. 147/1953 Sbírky rozhodnutí čs. soudů zásadu, že rozsudky vydané na Slovensku před účinností zákona o právu rodinném, které stanovily povinnost žalovaného jako zploditele vydržovat dítě zrozené matkou, která nebyla provdána za žalovaného muže, mají povahu rozsudků zjišťujících otcovství. Takovouto povahu mají tedy rozsudky vydané na Slovensku před 1. lednem 1950 v tzv. alimentačních sporech, jestliže ve svých důvodech