č. 69/1957 Sb. rozh. tr., Garance
č. 69/1957 Sb. rozh. tr.
Smyslem ustanovení § 17a tr. zák., jež dovoluje upustit od potrestání, je působit výchovně na pachatele, který vedl řádný život pracujícího člověka a spáchal čin menšího významu, již pouhým projednáním věci a výrokem, že pachatel je vinen trestným činem. Použití tohoto ustanovení je možné jen při splnění obou zmíněných podmínek.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. června 1957, 1 Tz 89/57.)
Lidový soud trestní v Praze uznal obžalovaného vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 písm. b) tr. zák. a pokusem trestného činu krádeže podle § 5 odst. 1, § 247 odst. 1 tr. ř. Podle odůvodnění rozsudku zjistil lidový soud, že obžalovaný uprchl z výkonu trestu odnětí svobody patnácti měsíců, k němuž byl odsouzen pro pokus trestného činu opuštění republiky podle § 5 odst.. 1, § 95 odst. 1 tr. zák. Na útěku z uvedeného trestu vnikl do přízemí domku ve snaze odcizit tam civilní oblek a po případě i peníze, avšak krádež nedokonal, protože byl domácími lidmi vyrušen. Téhož dne byl pak zadržen na nádraží, odkud chtěl odejet k rodičům. Lidový soud upustil podle § 17a tr. zák. od potrestání obžalovaného. Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil rozsudek lidového soudu a tomuto soudu nařídil, aby věc znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud shledal porušení zákona jednak v ustanovení § 212 odst. 1 tr. ř., ježto nebyla obžalovanému dána ani třídenní lhůta k přípravě hlavního líčení, jednak v ustanovení § 17a tr. zák. výrokem o upuštění od potrestání. Pokud jde o porušení zákona v ustanovení § 17a tr. zák., uvedl nejvyšší soud
… 