č. 69/1953 Sb. rozh. tr., Garance
č. 69/1953 Sb. rozh. tr.
Výrok o propadnutí jmění podle § 47 tr. zák. vztahuje se vždy jen na jmění obviněného a nemůže se dotýkat jmění jiných osob, tedy ani jejich spoluvlastnického podílu na věcech náležejících spoluvlastnicky obviněnému. Nelze proto v trestním řízení řešit otázky spoluvlastnické nebo vylučovací nároky.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 13. května 1953, 1 Tz 29/53.)
Okresní soud v Železném Brodě odsoudil obviněného bývalého obchodníka, pro trestný čin ohrožení zásobování podle, § 134 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zák. a pro trestný čin podílnictví podle § 250 odst. 1.2 písm. a) tr. zák.
Jako vedlejší trest vyslovil okresní soud též propadnutí jedné třetiny jmění obviněného.
Krajský soud v Liberci vyhověl odvolání okresního prokurátora potud, že vyslovil propadnutí jedné poloviny jmění obviněného.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, zrušil rozsudek krajského soudu ve výroku o propadnutí jmění a podle § 47 tr. zák. vyslovil propadnutí celého jmění obviněného.
Z odůvodnění:
Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že trest propadnutí jmění je účinným prostředkem boje proti zločinnosti buržoasie, pokud pachatelům z řad této třídy slouží majetek jako základna, o kterou se při své trestné činnosti opírají. Posuzuje trestnou činnost obviněného, dospěl krajský soud k závěru, že je nutno, vzhledem k její povaze a jejímu rozsahu, postihnout celou majetkovou základnu obviněného, která v souzeném případě tvořila vhodný podklad k páchání trestných činů.
Tento závěr krajského soudu je jistě správný, uváží-li se, že obviněný jak to též krajský soud zdůraznil zarputile pokračoval v činnosti ohrožující zásobování, tedy v činnosti společensky zvláště nebezpečné v době budovatelského úsilí, kdy nová společnost klade na pracující zvýšené pracovní úkoly a kdy musí proto na druhé straně dbát, aby plynulé zásobování poctivého pracujícího lidu nebylo narušováno nekalými zásahy nezodpovědných živlů, jakým se ukázal být obviněný.
Avšak v rozporu s touto správnou úvahou vyslovil krajský soud propadnutí pouhé poloviny jmění obviněného s odůvodněním, že jeho manželka byla zaměstnána a tím také přispívala k tomu, aby bylo získáno manželovo jmění. Ježto podle § 22 zák. o právu rodinném je majetek získaný společnou prací manželů jejich společným majetkem, nebudou podle názoru krajského soudu tímto řešením (t. j. výrokem, že propadá jen polovina jmění obviněného) dotčena práva manželky uvedená v § 26 zák. o právu rodinném, podle něhož při zániku majetkového společenství platí o jmění, které do něho patřilo, přiměřeně ustanoví o spoluvlastnictví s rovným…
