68/1952 Sb., Zákon, ktorým sa mení a doplňuje občiansky súdny poriadok, platné do 31.3.1964

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 68/1952 Sb.
[zrušeno č. 99/1963 Sb.]
ZÁKON
ze dne 30. října 1952,
kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Zákon č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád), se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 odstavci 1 se slova „Zákon o řízení ve věcech občanskoprávních upravuje řízení před občanskými soudy“ nahrazují slovy „Občanský soudní řád upravuje řízení ve věcech občanskoprávních před obecními soudy“.
2. § 3 zní:
„Pravomoc obecných soudů.
V občanskoprávních věcech, pokud nejsou vyňaty z pravomoci obecných soudů, rozhodují v prvé stolici lidové soudy, v druhé stolici krajské soudy. Rozhodl-li na základě přikázání nejvyššího soudu (§ 18) v prvé stolici krajský soud, rozhoduje v druhé stolici nejvyšší soud. V kterých dalších případech rozhoduje nejvyšší soud, stanoví zákon.“
3. § 6 odstavec 3 zní: „Je-li k zahájení řízení třeba návrhu, může takový návrh učinit i prokurátor, má-li za to, že toho vyžaduje ochrana zájmů státu nebo pracujících. Účastníkem řízení je pak i prokurátor; není však oprávněn k procesním úkonům, jimiž se nakládá s předmětem řízení.“
4. § 18 zní:
„Na návrh generálního prokurátora nebo předsedy nejvyššího soudu může si nejvyšší soud ze závažných důvodů od každého soudu prvé nebo druhé stolice vyžádat kteroukoli věc a sám o ní rozhodnout nebo ji přikázat k rozhodnutí kterémukoli jinému soudu téže nebo vyšší stolice; soud, který pak ve věci rozhoduje, řídí se předpisy o řízení platnými pro soud, od něhož byla věc vyžádána.“
5. § 19 zní:
„Spory o příslušnost mezi lidovými soudy, jakož i spory o pravomoc mezi lidovými soudy a zvláštní soudy s pravomocí ve věcech občanskoprávních rozhoduje krajský soud, v jehož obvodu mají tyto soudy své sídlo; jinak rozhoduje nejvyšší soud.“
6. § 20 zní:
„O přikázání věci jinému soudu (§ 17), o tom, zda má být nějaká věc vyžádána a rozhodnuta nejvyšším soudem nebo přikázána jinému soudu (§ 18), jakož i ve sporech o příslušnost a ve sporech o pravomoc (§ 19) rozhoduje se bez ústního jednání.“
7. § 29 odstavec 3 se škrtá.
8. § 31 zní:
„Zastupování státu.
(1) Za stát (státní ústavy, zařízení) jedná před soudem orgán státní správy, jehož se věc týká.
(2) Za tento orgán před soudem v zastoupení státu (státních ústavů a zařízení) jedná osoba povolaná k tomu příslušnými předpisy nebo zaměstnanec tohoto orgánu jím určený; tento orgán může být na svou žádost zastupován i jiným orgánem státní správy, advokátem nebo jiným zmocněncem.“
9. § 32, jehož nadpis se umisťuje pod paragraf, zní:
„(1) Zmocněncem může být každá svéprávná osoba, která je občansky bezúhonná a není pokoutníkem. Nemůže jím však být ten, kdo byl zbaven práva vykonávat advokacii, ledaže jde o zastupování jeho manžela nebo jiné osoby, která s ním žije ve společné domácnosti jako člen rodiny.
(2) Zmocněncem může být také jednotná odborová organisace, jde-li o zastupování jejího člena; za ni mohou před soudem v zastoupení účastníka jednat i její zaměstnanci.“
10. Dosavadní § 31 se stává paragrafem 33; dosavadní § 33 se škrtá.
11. V § 57 se škrtají v odstavci 1 písm. b) slova „nebo rozhodčího“, v odstavci 3 slova „nebo rozhodčí“.
12. § 127 zní:
„(1) Každý účastník nese sám
 
 Nahoru