Input:

67/1967 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934 a v Nice dne 15. června 1957 Garance

č. 67/1967 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934 a v Nice dne 15. června 1957
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 31. května 1967
o Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidované v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934 a v Nice dne 15. června 1957
Dne 15. června 1957 byla v Nice sjednána nová revize Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891.
President republiky Madridskou dohodu o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, ve znění sjednaném v Nice dne 15. června 1957, ratifikoval a ratifikační listina byla uložena u francouzské vlády, depozitáře dohody, dne 21. října 1960.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 12 odst.
(2) dnem 15. prosince 1966. Stejným dnem vstoupila v platnost i pro Československou socialistickou republiku.
Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.
 
David v. r.
 
MADRIDSKÁ DOHODA
o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934 a v Nice dne 15. června 1947
Článek 1
(1) Země, na které se vztahuje tato dohoda, tvoří Zvláštní unii pro mezinárodní zápis známek.
(2) Příslušníci každé smluvní země si budou moci zajistit ve všech ostatních smluvních zemích této dohody ochranu svých ochranných známek pro výrobky nebo služby, zapsaných v zemi původu tím způsobem, že tyto známky přihlásí u Mezinárodního úřadu pro ochranu průmyslového vlastnictví prostřednictvím úřadu uvedené země původu.
(3) Za zemi původu se bude pokládat ta země Zvláštní unie, ve které má přihlašovatel skutečný a opravdový průmyslový nebo obchodní závod; nemá-li takový závod v některé zemi Zvláštní unie, tedy ta země Zvláštní unie, kde má své bydliště; nemá-li však bydliště ve Zvláštní unii, tedy ta země, kam patří podle své státní příslušnosti, je-li příslušníkem některé země Zvláštní unie.
Článek 2
Příslušníkům smluvních zemí jsou na roveň postaveni příslušníci zemí nepřistoupivších k této dohodě, kteří na území Zvláštní unie, vytvořené touto dohodou, vyhovují podmínkám stanoveným v čl. 3 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví.
Článek 3
(1) Každá žádost o mezinárodní zápis musí být předložena na formuláři předepsaném v prováděcím předpisu. Úřad země původu známky potvrdí, že údaje, které jsou obsaženy v této žádosti, shodují se s údaji národního rejstříku, a uvede data a čísla přihlášky a zápisu známky v zemi původu,