Input:

R 67/1962; Náhrada škody z pracovního poměru organizací. Pracovní úraz Garance

č. 67/1962 Sb. rozh.
Jaký vliv na odškodnění podle § 7 odst. 1 zák. č. 150/1961 Sb. má skutečnost, že zaměstnanec před onemocněním chorobou z povolání i po tomto onemocnění pobíral částečný invalidní důchod.
(Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 z 24. srpna 1962, 9 C 169/62)
Žalobce, který byl izolátorem u žalujícího podniku, onemocněl profesionálním ekzémem na obou rukou a podle rozsudku od 27. 11. 1959 do 25. 4. 1960 byl z toho důvodu ve stavu nemocných. Když potom nastoupil do zaměstnání, nepracoval již jako izolatér, ale jako vrátný, později jako archivář. Tvrdil, že až do konce roku 1961 měl proto menší výdělky než před onemocněním. Domáhá se proto rozdílu mezi původním výdělkem a výdělkem po nastoupení do práce, tj. do 31. 12. 1961.
Svůj nárok uplatnil nejprve před rozhodčím orgánem u žalovaného podniku. Řízení u tohoto orgánu však zůstalo bezvýsledné; došlo proto k řízení před soudem, kde žalobce své nároky vyčíslil částkou 4756,40 Kčs.
Žalovaný podnik navrhl zamítnutí žaloby, protože podle potvrzení ONV Praha 1 nejde u žalobce o takový stupeň nemoci z povolání, aby byla odškodnitelná.
Obvodní soud pro Prahu 1 žalobce v plném rozsahu vyhověl. Rozhodnutí tohoto soudu se stalo pravomocným.
Odůvodnění:
Soud zjistil z lékařské dokumentace, že podle posudku kliniky nemocí z povolání trpí žalobce ekzémy profesionálního charakteru na obou rukou a že tyto ekzémy byly způsobeny prací s rostlinným klihem Polykasalem; klinika doporučuje, aby se jednak na kožním oddělení, jednak se uvaroval práce s Polykasalem. Podle posudku kliniky jde o chorobu z povolání. Poliklinika v Praze 7 - kožní oddělení, sdělila potom, že u žalobce kožní onemocnění z povolání trvá (Dg.: 702, 701). Táž poliklinika právě ve zprávě pro PKZ uvedla, že jde o ekzém profesionálního původu na předloktích a rukou (Dg.: 701, 703, 702) a že pro tuto chorobu žalobce nemůže pracovat s Polykasalem, ani jinými chemikáliemi. Posudková komise po zprávě Kliniky nemocí z povolání došla k závěru, že u žalobce šlo o chronický ekzém horních končetin, který je ve vývojovém stádiu. Ekzém je sice profesionálního původu, v přítomné době však nedosahuje stupně odškodnitelnosti.
V této souvislosti je třeba uvést, že toto stanovisko posudkové komise je vyjádřením k žádosti žalobcově, aby jeho částečný invalidní důchod, který již před tím pobíral pro vředové onemocnění žaludku, byl přeměněn v plný invalidní důchod.
Je proto samozřejmé, že dopis Odboru pracovních sil, jehož se dovolává žalovaný podnik, je jen vyjádřením toho, že choroba z povolání u žalobce není odškodnitelná z hlediska invalidního důchodu, tj. že mu nelze přiznat plný invalidní důchod při pracovním úrazu podle § 16 zák. č. 55/1956 Sb. Jiný význam toto sdělení nemá, zejména není a nemůže být sdělením toho smyslu, že žalobce žádnou nemoc z povolání neměl. To by bylo v příkrém rozporu s obsahem spisů, zejména posudků Kliniky nemocí z povolání a kožního oddělení polikliniky v Praze 7.
Vznikla-li proto žalobci škoda, je podle § 1 odst. 2 zák. č. 150/1961 Sb. třeba žalobce odškodnit, když žalovaný podnik nemohl uvést žádné důvody, které by ho zcela nebo zčásti zprošťovaly odpovědnosti podle