č. 67/1952 Sb. rozh. tr., Garance
č. 67/1952 Sb. rozh. tr.
Závěr, že trestný čin byl spáchán veřejně ve smyslu § 76 odst. 3 písm. b) tr. zák. proto, že byl spáchán alespoň před dvěma osobami, je možný pouze tehdy, jestliže alespoň dvě osoby rozdílné od pachatele byly při spáchání trestného činu současně přítomné.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze ze 14. září 1951, 18 Tk 165/51.)
Okresní soud trestní v Praze uznal obviněného vinným trestným činem pomluvy podle § 189 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. spáchaným tím, že o něm veřejně sdělil nepravdu svědkům C a D.
Krajský soud zamítl odvolání obviněného z výroku o vině.
Z důvodů:
Odvolání směřuje v prvé řadě proti výroku okresního soudu, že obviněný spáchal trestný čin pomluvy veřejně, což bylo příčinou vyměření trestu podle vyšší trestní sazby § 189 odst. 2 tr. zák. Okresní soud opřel tento závěr o zjištění, že obviněný pronesl nepravdivé a pomlouvačně výroky o svědku B před svědky C a D, tedy před dvěma osobami, což stačí podle § 76 odst. 3 písm. b) tr. zák. pro závěr, že čin byl spáchán veřejně. Okolnost, že obviněný mluvil s každým z obou svědků zvlášť a též s větším časovým odstupem, podle názoru okresního soudu tomuto závěru nebrání.
Tento výklad § 76 odst. 3 písm. b) tr. zák. je mylný. Zvláštní ustanovení o vyšší trestnosti některých trestných činů, jsou-li spáchány veřejně, je odůvodněno větší společenskou nebezpečností těchto činů, jestliže je zvýšena možnost špatného vlivu…
