Input:

č. 64/1968 Sb. rozh., Garance

č. 64/1968 Sb. rozh.
Svěření nezletilého dítěte do výchovy jiného občana než rodiče (§ 45 odst. 1 zák. o rod.) je výjimkou ze zásady, že výchova nezletilého dítěte je především úkolem rodičů; musí být vždy opřeno o pečlivé a spolehlivé objasnění těch okolností, jež svědčí pro závěr, že žádný z rodičů není s to náležitým způsobem zajistit řádnou výchovu dítěte.
Je-li v řízení tvrzeno, že výchově nezletilého dítěte jedním z rodičů brání závadný zdravotní stav tohoto rodiče, jde o odbornou otázku, jejíž posouzení vyžaduje zpravidla součinnosti se znalcem.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 13. 3. 1968, 1 Cz 12/68.)
Okresní soud v Tachově svěřil rozsudkem z 30. 8. 1967 nezletilého Z. V. nar. 13. 5. 1963, syna spolu nežijících manželů L. V. a Z. V. do výchovy a výživy matce. Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že z obou rodičů má matka lepší předpoklady pro výchovu dítěte, což jí usnadňuje i příhodné zaměstnání v místě bydliště; rovněž útlý věk dítěte svědčí ve prospěch mateřské péče.
K odvolání otce změnil krajský soud v Plzni rozsudkem z 5. 1. 1968 rozsudek soudu prvního stupně a svěřil nezletilého do výchovy a výživy J. Č. a B. Č., příbuzných ze strany otce, který jim dítě předal do péče v dubnu 1967. Krajský soud dospěl k závěru, že nejen otec, ale ani matka dítěte - jako osoba nervózní a nevyvážená - nemá předpoklady pro zajištění řádné výchovy dítěte. Nadto při výchově dítěte nemůže počítat s pomocí rodičů, s nimiž společně bydlí, poněvadž jsou již přestárlí a babička není zcela zdráva s ohledem na dřívější duševní onemocnění. V prostředí u manželů J. Č. a B. Č. dítě zatím dobře prospívá.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že byl rozsudkem krajského soudu porušen zákon a zrušil jej.
Z odůvodnění:
Podle zákona o rodině (čl. IV) jsou především rodiče odpovědni společnosti za všestranný duševní a tělesný rozvoj svých dětí a zvláště za jejich řádnou výchovu tak, aby jednota zájmů rodiny a společnosti byla upevňována. Také další ustanovení zákona o rodině zdůrazňují výslovně významnou úlohu rodičů při výchově dětí (§ 30, 32, 33 zák. o rod.). Vzhledem k tomu měly soudy obou stupňů na základě zjištění, že otec nemá v současné době z objektivních důvodů předpoklady pro zabezpečení výchovy dítěte tak útlého věku, pečlivě zkoumat, zejména i z perspektivního hlediska další výchovy nezletilého, zda nejsou tyto předpoklady splněny u matky.
Skutková zjištění, z nichž vycházel krajský soud, jsou kusá a nedostatečná pro závěr, že se matce těchto předpokladů nedostává. Zpráva MěstNV v S. z 10. 8. 1967, které se