Input:

R 64/1961; Náhrada škody. Pracovní poměr. Náhrada škody z pracovního poměru pracovníkem Garance

č. 64/1961 Sb. rozh.
Zpráva ze zasedání pléna Nejvyššího soudu ČSSR
Projednání směrnice pléna Nejvyššího soudu k zajištění jednotného výkladu zákona č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru z 9. listopadu 1961, Pls 2/61.
Dne 9. listopadu 1961 zasedalo plénum Nejvyššího soudu za předsednictví předsedy Nejvyššího soudu dr. Josefa Urválka.
Zasedání pléna se zúčastnili: náměstek generálního prokurátora dr. Eduard Švach, vedoucí odboru občanskosoudního dozoru Generální prokuratury dr. Antonín Havelka, předseda krajského soudu v Plzni dr. Adam Pittner, náměstkové předsedů krajských soudů: dr. Robert Müller (městský soud Praha), dr. Jaroslav Navrátil (krajský soud Praha), dr. Karel Kapoun (krajský soud Č. Budějovice), dr. Josef Šolc (krajský soud Hradec Králové), dr. Jan Kania (krajský soud Ostrava), dr. Štefan Miko (krajský soud B. Bystrica), člen presidia krajského soudu Bratislava dr. Ján Roháček, náčelníci vyšších vojenských soudů major dr. Vojtěch Lyach a pplk. dr. Mirko Hujeja.
Předseda Nejvyššího soudu dr. Josef Urválek přednesl tento
úvodní referát:
Dnešní plénum se schází poprvé za účasti předsedů krajských soudů, resp. jejich náměstků a náčelníků vyšších vojenských soudů. To je významná změna proti dřívějšímu stavu, od které si mnoho slibujeme. Jsme přesvědčeni, že účast předsedů krajských soudů bude znamenat prohloubení našeho spojení s krajskými soudy a tím i s praxí všech nižších soudů. To umožní plénu Nejvyššího soudu všestrannější posouzení projednávaných otázek a na druhé straně také snazší uvedení směrnic pléna do praxe nižších soudů.
Po směrnici pléna Nejvyššího soudu o otázkách vzniku a zániku pracovního poměru a o otázkách přeřazení v práci projedná dnes plénum Nejvyššího soudu druhou směrnici, která řeší základní otázky vyplývající z pracovního poměru. Nejvyšší soud věnuje takovou pozornost pracovnímu právu proto, že pracovně právní vztahy v naší společnosti mají stěžejní význam, neboť práce ve prospěch celku je podle naší Ústavy přední povinností a právo na práci předním právem každého občana. Proto také ústřední výbor naší strany na svém zasedání v prosinci minulého roku věnoval pracovnímu právu tak velkou pozornost.
Otázky, které budeme dnes projednávat v plénu, se dotýkají značného počtu našich občanů. Při projednávání musíme mít na zřeteli dvě základní tendence, které ovládají naše pracovní právo při řešení případů náhrady za škody způsobené zaměstnancem. Na jedné straně, aby byla poskytnutá důsledná ochrana socialistickému vlastnictví, tomuto ekonomickému základu našeho společenského zřízení, a na straně druhé, aby nedocházelo k takovému uplatnění požadavku náhrady škody, který by znamenal příliš tíživé břemeno pro pracujícího člověka, který nezachoval potřebnou míru opatrnosti při plnění svých pracovních povinností. Zákon o náhradě škody způsobené zaměstnancem uvádí v soulad zájmy společnosti se zájmy jednotlivce. Výrazně se v něm uplatňují humanistické rysy všech našich zákonů - starostlivá péče o člověka. Výrazně se v něm projevuje i úsilí vychovávat pracující k pracovní kázni a disciplíně a