č. 64/1955 Sb. rozh. obÄŤ., Garance

Zaměstnankyně národního podniku utrpěla pracovní úraz tím, že jí byla vtažena ruka do soukacího stroje, jehož hřídel nebyla dostatečně zabezpečena. Poraněné byla poskytnuta léčebná péče v nemocnici. Československý stát zastoupený ústavem národního zdraví domáhal se žalobou na národním podniku náhrady nákladu, jehož si vyžádalo léčení poraněné. Nárok na náhradu opíral žalobce o § 111 zák. o nár. poj. a odůvodňoval jej tím, že pracovní úraz zavinil žalovaný podnik hrubou nedbalostí spočívající v tom, že nezabezpečil předepsaným způsobem hřídel soukacího stroje. Žalovaný podnik kromě námitek ve věci samé vznesl i námitku nedostatku aktivní legitimace žalobce. Tuto námitku odůvodňoval tím, že u žalobce jde jen o škodu nepřímou, na jejíž náhradu by měl nárok jen v případě, že by to zákon výslovně stanovil. Takového zákonného předpisu však není. Ustanovení § 111 zák. o nár. poj. se na žalobce nevztahují, poněvadž není ořganisační složkou nositele národního pojištění.

Lidový soud civilní v Brně žalobě vyhověl. K námitce nedostatku aktivní legitimace uvedl: Podle čl. 1 výnosu ministerstva zdravotnictví ze 17. 7. 1953 č. j. 32-225/5550-1953 přísluší státu (místo dosud k tomu oprávněné Ústřední národní pojišťovně), aby po poskytnutí preventivní a léčebné péče podle zákona č. 103/1951 Sb. požadoval náhradu od osob, které vyvolaly jeho dávkovou povinnost, a to pokud se týče dávek, jež stát poskytuje. Tyto regresní nároky je nutno důsledně uplatňovat nejen proto, že to vyžaduje odpovědnost za svědomité hospodaření s prostředky, které stát věnuje péči o zdraví lidu, ale hlavně proto, že je nutno i tímto způsobem zesilovat odpovědnost za bezpečnost občanského soužití, a to ve všech jeho vztazích, zejména však na pracovišti. Regresní nároky se uplatňují samozřejmě i proti orgánům, jimiž stát provozuje hospodářskou činnost nebo spravuje národní majetek, protože právě tyto orgány mají být příkladem této odpovědnosti. Proto stanoví čl. 2 výnosu, že nárok na náhradu věcných dávek nemocenského pojištění, které poskytl stát, náleží mu proti zaměstnavateli nebo jeho zástupci, jenž ho může zavazovat, jestliže úmyslně nebo hrubým zaviněním přivodili pracovní úraz (§ 111 zák. o nár. poj.). Podle čl. 22 výnosu se žaloba, jíž se uplatňují regresní nároky, podává jménem státu a orgánem stát zastupujícím je ústav národního zdraví. Z toho plyne, že žalobce je k žalobě legitimován.

Krajský soud nevyhověl odvolání žalovaného. K otázce o niž jde, uvedl

Podle § 198 zák. o nár. poj. byly veřejné nemocnice na písemný poukaz národní pojišťovny nebo jejího lékaře povinny přijmout osoby, které mají nárok na ústavní ošetření, a poskytnout jim potřebné léčení a ošetřování po dobu, po kterou to jejich zdravotní stav vyžaduje. Za toto ošetření byla pak pojišťovna původně povinna hradit nemocnicím ošetřovně a tyto…