č. 64/1954 Sb. rozh. obÄŤ., Garance
č. 64/1954 Sb. rozh. obÄŤ.
Při rozhodování o zastavení nebo dalším ponechání státního dětského příspěvku může soud změnit své původní rozhodnutí jen tehdy, když se změnily poměry nebo okolnosti, na jichž podkladě došlo k vydání původního rozhodnutí, tak, že děti už nejsou potřebně nebo že se jejich potřebnost zmenšila.
Musí však jít o takové nové skutečnosti, které zde nebyly v době původního rozhodnutí, nýbrž nastaly až po jeho vydání.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 26. února 1954, Cz 17/54.)
Lidový soud v Toužimi povolil nezletilým pěti dětem usnesením z 8. dubna 1953 státní dětský příspěvek, ježto zjistil, že příjmy rodičů nestačí zcela k obživě sedmičlenné rodiny. Usnesením ze 6. října 1953 lidový soud další poskytování příspěvku všem dětem zastavil. Učinil tak na základě zprávy místního národního výboru, který soudu na jeho dotaz oznámil, že rodiče dětí a to zejména matka jsou dobrými pracovníky. Otec dětí má sice podle sdělení místního národního výboru sklon k pití alkoholických nápojů, tato jeho náklonnost však nijak nesnižuje jeho pracovní morálku. Soud sice zjistil, že v rodinných a výdělkových poměrech rodičů nedošlo k podstatné změně, nepovažoval však za mravné, aby příspěvek byl poskytován rodině, kde otec má peníze na pití, neboť příspěvek je určen pro rodiny, které nemají prostředky na slušnou výživu dětí.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že tímto usnesením lidového soudu byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Státní dětský příspěvek se poskytuje dětem, které toho potřebují (§ 11 zák. č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže). Stupeň potřebnosti určuje blíže § 32 nař. č. 70/1952 Sb. tak, že se příspěvek má dostat dětem, jejichž osobní potřeby nelze uhradit z vlastních příjmů nebo majetku dětí, ani plněním vyživovací povinnosti uložené zákonem nebo smluvně přijaté a není-li o dítě ani jinak postaráno. V řízení o státním dětském příspěvku platí ustanovení občanského soudního řádu a tedy i jeho stěžejní zásada materiální pravdy (§ 1 odst. 2, §§ 59, 88 odst. 2 o. s. ř.). Je proto soud, než rozhodne o povolení státního dětského příspěvku, ale také než rozhodne o zastavení nebo dalším ponechání státního dětského příspěvku, povinen zjistit rozhodný skutkový stav co nejúplněji, aby jeho rozhodnutí bylo v souladu se skutečností. U dětí, které žijí s rodiči ve společné domácnosti, je proto nutno předem zkoumat, zda rodiče využívají svých výdělečných a majetkových možností tak, aby splnili svou vyživovací povinnost k dětem, neboť rozsah vyživovací povinnosti…
