Input:

R 63/1957 (tr.); Garance

č. 63/1957 Sb. rozh. tr.
Směrnice o nutnosti přísného postihu pachatelů rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví z řad třídních nepřátel, recidivistů, deklasovaných živlů, překupníků, přechovávačů, spekulantů, osob, které rozkrádají, ač jsou svým zaměstnáním povolány střežit socialistické vlastnictví, jakož i osob, které k rozkrádání zneužívají svého postavení veřejného činitele.
(Směrnice plena nejvyššího soudu z 24. července 1957, Pis 8/57.)
V zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování o trestných • činech spáchaných ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví vydává plenům nejvyššího soudu ke zvýšení ochrany takového majetku podle § 26 zák. o org. soudů tuto stněrnici pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů:
Společenské, socialistické vlastnictví je nedotknutelným zdrojem bohatství a síly republiky a blahobytu pracujícího lidu.
Pracující lid s nadšením vynakládá své úsilí, aby toto bohatství stále rozmnožoval. Plodem tohoto budovatelského úsilí je pak trvale se zvyšující životní úroveň našeho lidu, rozkvět republiky na poli politickém, hospodářském i kulturním.
Budovatelské úspěchy lidu by byly ještě větší, kdyby majetek v socialistickém vlastnictví nebyl zkracován rozkradači nebo jinými jeho škůdci, jak o tom svědčí i množství a závažnost souzených případů. Každý útok proti majetku v socialistickém vlastnictví je proto namířen proti všemu pracujícímu lidu, který je tak okrádán o výsledky své práce.
O závažnosti rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví svědčí již ta skutečnost, že počet osob odsouzených pro rozkrádání a úmyslné poškozování majetku v socialistickém vlastnictví činí 28,7 % z celkového počtu stíhaných osob a že v roce 1956 výše zjištěných škod způsobených rozkrádáním převýšila 400 milionů Kčs a výše škod způsobených poškozováním majetku v socialistickém vlastnictví dosáhla téměř 159 milionů Kčs. Rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví se stává nebezpečným společenským zjevem, zejména v některých odvětvích našeho národního hospodářství, na př. ve stavebnictví,spotřebním průmyslu, ve státním a družstevním obchodu a v dopravě.
Je proto nezbytné vést proti rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví důsledný boj, na němž se musí podílet všechny společenské organisace a státní orgány.
Významná úloha zde připadá také soudům, a to jak při rozhodování, tak i mimo vlastní rozhodování při rozvíjení výchovného působení na pracující.
Rozbor soudní praxe ukázal vážné nedostatky v rozhodování soudů:
Soudy mnohdy ukládaly paušálně mírné tresty za závažné trestné činy tohoto druhu, neuplatňovaly důsledně třídní diferenciaci při výměře trestu, ukládaly mírné tresty třídním nepřátelům. Rovněž byly ukládány mírné tresty deklasovaným živlům, překupníkům, přechovávačům, spekulantům (často bývalým podnikatelům), osobám, které rozkrádaly, ač byly již svým zaměstnáním povolány střežit socialistické vlastnictví, jakož i osobám, které k rozkrádání zneužily svého postavení veřejného činitele. Soudy nerozlišovaly mezi pachateli, kteří se rozkrádání dopustili po prvé, a těmi, kteří byli již pro rozkrádání trestáni.
Náš právní řád dostatečně zajišťuje ochranu