č. 63/1957 Sb. rozh. obč., Garance
č. 63/1957 Sb. rozh. obč.
Smír, kterým se dědička, která převzala dědictví, zavazuje vyplatit spoludědici na vyrovnání všech jeho dědických nároků částku vyšší, než činí hodnota dědictví, nemůže soud schválit, pokud nezjistil všechny okolnosti významné pro posouzení, zda nejde o právní úkon, kterým se v rozporu s nařízením č. 175/1939 Sb. zvyšuje cena zděděné nemovitosti.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 26. ledna 1957, Cz 670/56.)
Předmětem dědictví po zůstaviteli zemřelém dne 21. listopadu 1953 byla polovina domku čp. 384 v J. se stavební parcelou a zahradou a jako dědicové ze zákona přicházeli v úvahu zůstavitelova manželka Františka N. a jeho děti Marie V., Josef N., a Anna N. Zůstavitel zanechal závěť, podle které jeho polovinu domku zdědila dcera Marie V., která má ponechat zděděnou nemovitost k bezplatnému doživotnímu požívání zůstavitelově manželce a vyplatit dceři Anně N. 40.000 Kčs a synovi Josefu N. 20.000 Kčs, vše ve starých penězích. Na žádost soudu oznámil místní národní výbor cenu předmětu dědictví ke dni 20. června 1939 v částce 9554,40 Kčs v nových penězích.
V řízení o dědictví uznali dědicové závěť za platnou s tím, že dědické podíly v uvedených částkách byly míněny z celého domku č. 384 a pak uzavřeli dohodu, podle které zmíněnou polovinu domku obdržela podle závěti dcera Marie V., která vyplatí své sestře Anně N. 4000 Kčs, svému bratru Josefu N. 2000 Kčs v nových penězích a bude trpět bezplatné doživotní požívání poloviny domku vdovou Františkou N. Soud na to pravomocným usnesením z 16. března 1954 potvrdil nabytí dědictví podle závěti a dědické dohody.
Smírem uzavřeným dne 20. července 1956 u lidového soudu v Jičíně uznala Marie V., že je dlužna Josefu N. na úplné vyrovnání všech dědických nároků částku 11.000 Kčs, kterou se zavázala zaplatit ve splátkách po 2200 Kčs s 2% úroky po jednoroční výpovědi; dále se ve smíru uvádí, že tímto narovnáním jsou uspokojeny všechny nároky Josefa N. jak pokud jde o dědické nároky po zůstaví telí Josefu N., tak pokud jde o nároky proti Františce N. jako bývalé spolumajitelce domku. Konečně bylo uvedeno ve smíru, že k tomuto narovnání dochází z toho důvodu, že při projednání dědictví po Josefu N. byla vzata za základ výpočtu podílu odhadní hodnota domku, t. j. Vs předválečné hodnoty.
Lidový soud v Jičíně tento smír schválil s odůvodněním, že při projednání dědictví byla vzata za základ odhadní hodnota domku čp. 384, a když se účastníci dohodli, že přejimatelka domu zaplatí Josefu N. ještě další částku, neodporuje smír zákonu ani obecnému zájmu (§§ 40, 76 o. s. ř.).
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona | podané generálním…
