Input:

R 63/1956 (tr.); Garance

č. 63/1956 Sb. rozh. tr.
Trestný čin ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák., jestliže záleží v tom, že zaměstnanec veřejného podniku bezdůvodným opuštěním zaměstnání ztěžuje provoz tohoto podniku, je trestným činem trvajícím za předpokladu, že pachatel nadále neplní pracovní smlouvu a že ztěžování provozu podniku nepominulo.
S hlediska totožnosti skutku je třeba mít za to, že trvající trestný čin končí dnem uvedeným v žalobě anebo – není-li tento den v žalobě naznačen – dnem podání žaloby k soudu.
Je-li pachatel trvajícího deliktu žalován další žalobou proto, že se dopouštěl tohoto deliktu i po předcházejícím pravomocném odsouzení a žaloba jej viní, že se ho dopustil časově i jednáním, pro něž už byl odsouzen, je třeba, aby soud tuto část zažalovaného skutku vyloučil ze společného řízení (§ 20 odst. 2 tr. ř.) a ohledně ní trestní stíhání zastavil (z důvodu naznačeného v § 166 odst. 1 písm. c) tr. ř.].
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. května 1956,1 Tz 87/56.)
Obviněný byl jako mladistvý k žalobě podané 10. února 1955 pravomocným rozsudkem lidového soudu v Rychnově nad Kněžnou z 24. února 1955 uznán vinným třes tým činem ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. spočívajícím v tom, že obviněný jako horník na dolu národního podniku, kde byl zaměstnán, zameškal zaviněně 28 pracovních směn v době od března do 12. července 1954 a že dne 13. července 1954 bez souhlasu zaměstnavatele z práce odešel a přes výzvu práci dosud nenastoupil. (Od potrestání bylo upuštěno s poukazem na § 58 odst. 1 písm. a) až c) tr. zák.).
Daľší žalobou podanou dne 5. prosince 1955 byl týž obviněný (který zatím již dovršil 18. rok svého věku) viněn, že 13. července 1954 opustil bezdůvodně pracoviště na témže dolu, kam se dosud nevrátil, čímž z nedbalosti ztěžoval provoz důlního národního podniku.
Lidový soud v Rychnově nad Kněžnou odsoudil obviněného pravomocným rozsudkem z 16. prosince 1955 pro trestný čin ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. s odůvodněním, že obviněný – jak zjistil – 13. července 1954 opustil bezdůvodně zaměstnání jako horník na uvedeném dolu a od té doby se na pracoviště nevrátil.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu z 16. prosince 1955 a tomuto soudu nařídil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že lidový soud nezjišťoval příčinu absence, vliv opuštění zaměstnání na provoz dolu a trvání ztěžování provozu dolu a že lidový soud se nevypořádal se skutečností, že obviněný byl již rozsudkem z 24 února 1955 uznán vinným, že 13. července 1954 bezdůvodně odešel z práce. Generální prokurátor zároveň navrhl, aby vada byla napravena.
Stížnost pro porušení zákona je v podstatě důvodná.
Trestný čin ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák., jestliže záleží v tom, že zaměstnanec veřejného podniku bezdůvodným opuštěním zaměstnání ztěžuje provoz tohoto podniku, je trestným činem trvajícím za předpokladu, že tento zaměstnanec nadále neplní pracovní smlouvu a že trvání ztěžování provozu nepominulo po případě z důvodů na