Input:

R 63/1954 (tr.); Garance

č. 63/1954 Sb. rozh. tr.
Trestnou činnost pachatele záležející v postupném rozkrádání národního majetku svěřeného mu jako vedoucímu prodejny jest pokládat! za řadu útoků téhož druhu, jestliže pachatel jedná v téže místní i časové souvislosti a uskutečňuje tentýž záměr. Jednání takové nutno proto považovat za pokračování v témže trestném činu rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 3. dubna 1954, 1 Tz 60/54.)
Obviněný byl rozsudkem lidového soudu v Jeseníku uznán vinným trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Trestného činu, jímž byl uznán vinným, se dopustil obviněný tím, že jako vedoucí prodejny národního podniku (knihařství) v době od září 1952 do 26. června 1953 ponechával si pro sebe peníze stržené za zboží a peníze, které vybral od odběratelů spisů Aloise Jiráska, a odcizil k prodeji mu svěřené gramofonové desky.
Lidový soud v Jeseníku usnesením vyslovil, že byla odsouzenému se zřetelem na čl. II odst. 1 rozhodnutí presidenta republiky ze 4. května 1953 o amnestii prominuta část trestu odnětí svobody rovnající se deseti měsícům. Svoje rozhodnutí odůvodnil lidový soud tím, že část trestné činnosti odsouzeného spadala do doby před amnestijním rozhodnutím, část do doby po tomto rozhodnutí, takže se na část spadající do doby před amnestijním rozhodnutím vztahuje amnestie. Toto usnesení se stalo pravomocným.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem a napadené usnesení zrušil jako nezákonné.
Z odůvodnění:
Stížnost pro porušení zákona vytýká, že lidový soud porušil zákon v ustanovení čl. II odst. 1 cit. amnestijního rozhodnutí a v § 204 tr. ř. tím, že bylo vysloveno, že byla