Input:

R 61/1958; Garance

č. 61/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
Pojišťovna nemá podie § 28 zák. č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě, a § 2 odst. 2 pojistných podmínek vyhlášky č. 105/1951 Ú. l., o provádění pojištění zákonné odpovědnosti za provoz motorových vozidel, ve znění vyhlášky č. 45/1954 Ú. 1., povinnost hradit náklady obhajoby, je-li trestní řízení vedeno pro čin, který nezakládá její náhradovou povinnost [úraz utrpěl rodinný příslušník pojištěného – § 3 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 105/1951 Ú. 1.].
(Rozhodnutí krajského soudu v Čes. Budějovicích z 13. září 1957, 3 Co 713/57.)
Lidový soud v Čes. Budějovicích uznal žalovanou pojišťovnu povinnou k zaplacení nákladů obhajoby žalobcovy před trestním soudem, a to proto, že podle pojistných podmínek má pojišťovna vždy hradit náklady obhajoby před soudem prvé stolice bez ohledu na to, jde-li o čin zakládající pojistný případ či nikoli.
Krajský soud vyhověl odvolání žalované a žalobu zamítl.
Odůvodnění.
Bylo zjištěno, že žalobce při jízdě na motocyklu zavinil zranění svého otce, kterého vezl na motocyklu. V trestním řízení byl žalobce jako obviněný zastoupen advokátní poradnou. Jde o to, je-li Státní pojišťovna smluvně zavázána nahradit tyto náklady. Podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhl. min. fin. č. 105/1951 Ú. 1. není pojišťovna zavázána nahradit nároky z ublížení na zdraví rodinným příslušníkům pojištěného, pokud byly dopravovány motorovým vozidlem, za jehož provoz pojištěnec odpovídá. Za rodinného příslušníka ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) cit. vyhlášky se považuje i otec pojištěncův (odst. 3 písm. b) cit. vyhlášky]. Nešlo v souzené věci tudíž o pojistný případ spadající do rozsahu povinného pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel.
Podle § 2 odst. 2 cit. vyhlášky pojišťovna nahradí osobám, kterým je přičítána odpovědnost za provoz motorového vozidla, soudní a mimosoudní náklady obrany proti nároku třetí osoby, jakož i náklady obhajoby v trestním řízení pro čin, který je nebo by mohl být příčinou takového nároku. Tyto náklady hradí pojišťovna jen pokud byly nutné z hlediska její náhradové povinnosti. Náklady obhajoby v trestním řízení podle pojistných podmínek hradí však pojišťovna vždy. Tyto pojistné podmínky byly nahrazeny vyhláškou č. 38/1957 Ú. 1., které v § 2 odst. 3 jasně uvádějí, že náklady obhajoby v trestním řízení hradí pojišťovna tehdy, jde-li o čin, který je nebo by mohl být příčinou nároku, na který se vztahuje náhradní povinnost pojišťovny. Jinak je převzato znění ustanovení § 2 odst. 2 vyhl. č. 105/1951 Ú. 1. bez podstatné změny.
Je otázkou, zda odpovědnost pojišťovny za výlohy právní ochrany je dána jen tehdy, šlo-li o pojistný případ, či i tehdy, nemohl-li čin pojištěnců, pro nějž se proti němu vedlo trestní řízení, vůbec založit pojistnou příhodu. Podle § 28 zák. č. 189/1950 Sb. je pojišťovna povinna nahradit nejvýše skutečnou majetkovou škodu vzniklou příhodou. Podle § 32 téhož zákona pak pojišťovna hradí zachraňovací náklady, když nastala pojistná