č. 61/1948 Sb., Zákon o některých ochranných opatřeních proti tuberkulose, platné do 31.8.1955
ZÁKON
ze dne 20. března 1948
o některých ochranných opatřeních proti tuberkulose.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I.
Ohlašovací povinnost.
§ 1.
(1)
Ústavu národního zdraví po případě ústavu pověřenému jeho úkoly zřízeným podle §§ 3 a 7 zákona ze dne 19. března 1947, č. 49 Sb., o poradenské zdravotní péči (dále jen „ústav národního zdraví”), jest hlásiti:
a)
každé onemocnění aktivní tuberkulosou nebo podezření z takového onemocnění,
b)
každé úmrtí na tuberkulosu nebo úmrtí osoby léčené na tuberkulosu.
(2)
Hlášení jest učiniti do 3 dnů od zjištění některé ze skutečností uvedených v odstavci 1 ústavu národního zdraví příslušnému podle bydliště hlášené osoby, který je neprodleně odevzdá příslušné protituberkulosní poradně (dále jen „poradně”).
§ 2.
(1)
Hlášením jest povinen:
a)
v léčebných a ošetřovacích ústavech, poradnách a ambulatoriích vedoucí lékař nebo lékař, který ho zastupuje,
b)
ve výchovných, kárných, vězeňských a jim podobných ústavech ústavní lékař; není-li ho, ošetřující lékař,
c)
jinak každý lékař, který onemocnění, podezření z onemocnění nebo úmrtí na tuberkulosu zjistil.
(2)
Nebyla-li osoba zemřelá na tuberkulosu před smrtí v lékařském ošetření, hlásí její úmrtí státní obvodní (obecní, městský) lékař (úřední ohledač mrtvol).
(3)
Hlášení podle § 1, odst. 1 jest povinen učiniti též každý veterinář a lékárník, který při výkonu svého povolání nabyl podezření o zdroji nákazy tuberkulosou u lidí a veterinář, který zjistil tuberkulosu u domácích zvířat.
(4)
Způsob hlášení a údaje, jež má hlášení obsahovati, stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v Úředním listě republiky Československé.
§ 3.
(1)
Tuberkulosní nemocný (dále jen nemocný), po případě, není-li schopen tak učiniti, osoba, která o něho pečuje, jsou povinni hlásiti ústavu národního zdraví příslušnému podle dosavadního bydliště nemocného nejdéle do 15 dnů každou trvalou změnu bydliště (bytu).
(2)
Okresní národní výbor může na návrh ústavu národního zdraví uložiti osobě onemocnělé nakažlivou tuberkulosou, aby hlásila ústavu národního zdraví příslušnému podle místa jejího trvalého bydliště i přechodné změny pobytu, trvající déle než 1 měsíc.
(3)
Vedoucí lékař léčebného nebo ošetřovacího ústavu nebo lékař, který ho zastupuje, je povinen hlásiti každé přijetí a propuštění nemocného tuberkulosou ústavu národního zdraví příslušnému podle dosavadního bydliště nemocného.
(4)
Přednostové ústavů výchovných, kárných, vězeňských nebo jim podobných jsou rovněž povinni hlásiti každé propuštění nemocného tuberkulosou ústavu národního zdraví příslušnému podle bydliště nemocného. U osob bez stálého bydliště budiž hlášení učiněno včas před propuštěním ústavu národního zdraví příslušnému podle místa propouštějícího ústavu.
ČÁST II.
Úkoly protituberkulosních poraden.
§ 4.
Úkolem porady (§ 1, odst. 3 zákona č.
49/1947 Sb.) je zejména:
a)
vésti v patrnosti hlášené nemocné,
b)
vyšetřiti a sledovati zdravotní stav nemocných tuberkulosou a jimi ohrožených osob, zejména…
