Input:

60/1953 Sb., Vládní nařízení o vědeckých hodnostech a označení absolventů vysokých škol, platné do 30.11.1959 Archiv

č. 60/1953 Sb., Vládní nařízení o vědeckých hodnostech a označení absolventů vysokých škol, platné do 30.11.1959
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 23. června 1953
o vědeckých hodnostech a označení absolventů vysokých škol.
Vláda republiky Československé nařizuje se souhlasem presidenta republiky podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu), podle § 21 odst. 2 a § 23 odst. 2 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách, podle § 25 písm. a) zákona č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd, a podle zákona č. 90/1952 Sb., o Československé akademii zemědělských věd:
ČÁST I.
Vědecké hodnosti.
§ 1.
Vysoké školy, fakulty vysokých škol a vědecké ústavy Československé akademie věd, Slovenské akademie věd a Československé akademie zemědělských věd (dále jen „ústavy”) uděluji za dosažení zvláštní vědecké způsobilosti vědecké hodnosti, aby podnítily snahu o zvýšení vědecké kvalifikace, jakož i zaručily vysokou úroveň vědecké práce.
§ 2.
Vědecké hodnosti se udílejí ve dvou stupních, a to
a)  hodnost kandidáta věd a
b)  hodnost doktora věd s připojením označení příslušného vědního oboru (§ 8).
§ 3.
(1)  Vědeckou hodnost kandidáta věd lze udělit absolventům vysoké školy (nebo výjimečně i jiným pracovníkům), kteří prokáží úspěšným dokončením aspirantury nebo vykonáním kandidátských zkoušek vedle všeobecné znalosti v určitém vědním oboru ještě zvláštní znalost a obhájením kandidátské disertační práce veřejně osvědčí způsobilost k samostatné tvůrčí vědecké práci.
(2)  Ministr vysokých škol vydá v dohodě s presidentem Československé akademie věd a se zúčastněnými členy vlády směrnice o kandidátských zkouškách, při čemž stanoví zejména, kdy lze připustit k vykonání těchto zkoušek pracovníky, kteří nejsou absolventy vysoké školy, a kdy lze povolit osvobození od těchto zkoušek.
§ 4.
(1)  Vědeckou hodnost doktora věd lze udělit uchazeči, který
a)  dosáhl hodnosti kandidáta věd a
b)  obhájí doktorskou disertační práci.
(2)  Doktorskou disertační prací se prokazuje tvůrčí vědecká práce, kterou byl vyřešen nebo theoreticky zevšeobecněn závažný vědecký problém anebo byla vědecky odůvodněna formulace nového závažného vědeckého problému.
§ 5.
K obhajobě doktorské disertační práce lze výjimečně připustit i bez dosažení hodnosti kandidáta věd:
a)  profesory vysokých škol,
b)  osoby, které jsou známy význačnými vědeckými pracemi, objevy nebo vynálezy,
c)  uchazeče o hodnost kandidáta věd, jejichž kandidátská disertační práce má podle kritického posudku obou vědeckých pracovníků (oponentů), jimž byla dána fakultní nebo vědeckou radou k posouzení (§ 11 odst. 2 věta druhá), vědeckou úroveň disertační práce doktorské.
§ 6.
Řádným členům - akademikům Československé akademie věd přísluší vědecká hodnost doktora věd od doby jejich zvolení nebo jmenování.
§ 7.
(1)  K vyjádření vysoké pocty za zvláštní zásluhy o národ, stát a lidský pokrok na poli vědy může rada vysoké školy se souhlasem ministra vysokých škol udělit čestnou vědeckou hodnost doktora věd vynikajícím domácím i zahraničním vědeckým nebo veřejným pracovníkům