Input:

č. 6/1973 Sb. rozh. tr., Garance

č. 6/1973 Sb. rozh. tr.
Přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb. se může dopustit jen pracovník, který byl v době jeho spáchání v pracovním poměru k socialistické organizaci.
Otázku, zda pachatel byl v pracovním poměru se socialistickou organizací, jsou orgány činné v trestním řízení povinny řešit samostatně jako otázku předběžnou ve smyslu § 9 odst. 1 tr. ř.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 23. 12. 1971 sp. zn. 6 Tz 56/71.)
Rozsudkem městského soudu v Brně ze dne 9. června 1971 sp. zn. 2 T 9/71 byl obviněný M. P. uznán vinným kromě jiného přečinem proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zák. č. 150/1969 Sb., jehož se měl dopustit tím, že v době od 31. března 1970 do 22. května 1970, kdy byl v pracovním poměru u n. p. Ingstav v Brně, odpracoval pouze sedm pracovních směn v měsíci dubnu, potom přestal bezdůvodně docházet do zaměstnání a tím způsobil uvedené organizaci škodu na produktivitě práce v částce asi 20 000 Kčs.
K stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ČSR Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek městského soudu v Brně a tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Přečinu proti pracovní kázni podle § 8 písm. c) zákona č. 150/1969 Sb. se dopustí ten, kdo ohrozí plynulý hospodářský provoz nebo hospodářskou činnost socialistické organizace anebo způsobí škodu tím, že soustavně bez závažného důvodu vynechává pracovní směny nebo předstírá pracovní neschopnost anebo soustavně nebo závažným způsobem porušuje technologickou kázeň nebo jinak porušuje důležité povinnosti z pracovního poměru.
Ze zákonné formulace skutkové podstaty přečinu podle § 8 písm. c) zákona č. 150/1969 Sb. je nutno dovodit, že tohoto přečinu se může dopustit jen pracovník, který v době jeho spáchání byl v pracovním poměru k socialistické organizaci upraveném v druhé části zákoníku práce. Proto je povinností orgánů činných v trestním řízení zjišťovat v rámci skutkové podstaty tohoto přečinu, zda pachatel v době, kdy vynechával pracovní směny, byl v pracovním poměru. Jde tu o řešení předběžné otázky, o níž je sice oprávněn rozhodovat soud v řízení občanskoprávním, kterou však vzhledem k ustanovení § 9 odst. 1 tr. ř. orgány činné v trestním řízení posuzují samostatně, pokud se v trestním řízení vyskytne.
V souzeném případě městský soud sice vycházel ze zjištění, že obviněný v době od 31. 3. 1970 do 22. 5. 1970 byl zaměstnán v národním podniku Ingstav v Brně, avšak pro toto zjištění neměl dostatečný podklad ve výsledcích dokazování. Podle zprávy uvedeného podniku ze dne 29. 5. 1970 byl obviněný v tomto podniku zaměstnán od 31. 3. 1970 do 22. 5. 1970, kdy byl propuštěn pro soustavnou neomluvenou absenci a porušování pracovní kázně. Naproti tomu pracovnice podniku Ingstav V. V. v hlavním líčení jako svědkyně uvedla, že obviněný byl přijat do pracovního poměru na zkušební dobu a že ve svých dokladech má uvedeno, že byl