Input:

č. 6/1962 Sb. rozh. tr., Garance

č. 6/1962 Sb. rozh. tr.
K otázce totožnosti skutku ve smyslu § 220 odst. 1 tr. ř.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu - 2 Tz 13/62)
Obžalovaný byl žalován okresním prokurátorem v Chomutově pro trestný čin podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že v lednu 1962 v Kralupech u Chomutova jako vedoucí hostince Jednota zadržel si pro sebe tržbu 5082,- Kčs, která byla u něho zajištěna při předávací inventuře dne 7. ledna 1962 a kterou neodeslal.
Okresní soud v Chomutově uznal obžalovaného vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák. za to, že v lednu 1962 jako vedoucí hostince dával zboží na úvěr soukromým osobám, ačkoliv k tomu nebyl oprávněn, a to nejméně do částky 800,- Kčs. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, podmíněně na zkušební dobu 2 let. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla jednota LSD se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu tento rozsudek v celém rozsahu zrušil a okresnímu soudu v Chomutově uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Předseda Nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že soud rozhodl o skutku, který nebyl předmětem obžaloby.
Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon.
Porovnáním obžaloby a rozsudku je patrno, že soud uznal obžalovaného vinným zcela jiným skutkem, než který je uveden v žalobním návrhu, neboť žalováno bylo, že si obžalovaný zadržel tržbu 5082,- Kčs, která byla u něho zajištěna při předávací inventuře dne 7. ledna 1962 a uznán vinným byl za to, že dával na úvěr soukromým osobám.
Podle § 220 odst. 1 tr. ř. může soud rozhodnout jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu. Tento požadavek trestního řádu neznamená, že musí jít o naprostou shodnost žalobního návrhu a rozsudku, některé skutečnosti uvedené v žalobním návrhu mohou odpadnout, některé opět mohou přibýt, může se změnit částka uvedená v žalobním návrhu, nesmí se však měnit podstata jednání. Soud může tedy uznat obžalovaného vinným pouze za jednání, které je uvedeno v žalobním návrhu.
V daném