Input:

R 6/1959 (tr.); Garance

č. 6/1959 Sb. rozh. tr.
Směrnice pléna Nejvyššího soudu k výkladu některých ustanovení trestního zákona, týkajících se trestné činnosti spekulačního rázu.
(Rozhodnutí pléna Nejvyššího soudu z 14. února 1959, Pls 1/59.)
Nejvyšší soud při provádění soudního dozoru, zejména při rozhodování o stížnostech pro porušení zákona, i na základě poznatků ministerstva spravedlnosti, jak vyplývají z provedené prověrky rozhodování soudů, zjistil, že soudy při výkladu ustanovení trestního zákona, týkajících se činnosti spekulačního rázu, dopouštějí se často chyb jak při rozhodování o vině, tak zejména při ukládání trestú. Podstatou těchto chyb je netřídní výklad příslušných zákonných ustanovení, která jsou vykládána formalistický, jejich obsah je v rozporu se skutečným smyslem zákona chápán úzce, není hodnocena společenská nebezpečnost spekulačních jednání a osob pachatelů ve všech souvislostech společenských i ekonomických a v důsledku toho nejsou tato zákonná ustanovení využívána k důslednému boji proti trestné činnosti kapitalistických a příživnických živlů. Takové používání zákona je dokladem toho, že liberalististické tendence nebyly z praxe soudů dosud zcela odstraněny.
V zájmu odstranění těchto nedostatků v soudním rozhodování při výkladu ustanovení trestního zákona, týkajících se trestné činnosti spekulačního rázu, vydává plénum Nejvyššího soudu, se zřetelem k § 26 zák. č. 66/1952 Sb., směrnice pro výklad některých zákonných ustanovení trestního zákona, postihujících činnost spekulačního charakteru.
I.
Při hodnocení společenské nebezpečnosti trestných činů tohoto druhu je třeba, aby soudy měly na paměti výsledky a závěry XI. sjezdu Komunistické strany Československa, který vytyčil program dovršení socialistické výstavby v naší vlasti. Nezbytnou podmínkou k splnění tohoto úkolu je odstranění zbytků antagonistických tříd, tj. likvidace kulactva jako třídy, i zbytků soukromokapitalistických živlů ve městech, důsledným omezováním a zatlačováním. Omezování a zatlačování těchto živlů se děje opatřeními potlačovatelské a hospodářsko-organizátorské povahy. Proto v těch případech, kdy činnost těchto živlů nabývá forem trestných činů, je třeba uskutečňovat jejich omezování a zatlačování i trestním stíháním. Celá řada trestních věcí, které soudy projednaly, potvrzuje, že kapitalistické živly dosahují vysokých, někdy až statisícových, bezpracných zisků rozsáhlou spekulační činností. Proto XI. sjezd ukládá všem státním orgánům vést důsledný boj proti spekulaci.
Soudy, posuzující trestnou činnost spekulačního charakteru, nepřihlížejí dostatečně k tomu, že tato činnost je brzdou výstavby socialismu po mnoha stránkách. Tak zejména činností spekulačního charakteru oživují se na okraji naší ekonomiky prvky soukromého podnikání. Narušuje se rozvoj socialistické výroby a socialistického obchodu a plnění jejich úkolů z hlediska státního plánu rozvoje národního hospodářství. Státní plán rozvoje národního hospodářství předpokládá růst příjmu obyvatelstva v souladu s růstem produktivity práce. Neoprávněné obohacování jednotlivců-spekulantů, zpravidla ke škodě národního důchodu a ke škodě jednotlivých občanů a dosahování tak bezpracných zisků, je v příkrém rozporu s cíli, které plán