Input:

597/2006 Sb., Nařízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění účinném k 15.3.2011 Archiv

č. 597/2006 Sb., Nařízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, ve znění účinném k 15.3.2011
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 12. prosince 2006
o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
42/2011 Sb.
(k 15.3.2011)
mění § 1, § 2 odst. 5, § 3 a přílohy
Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 385/2005 Sb. a zákona č. 212/2006 Sb., k provedení § 6 odst. 9 zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení1) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 2a upravuje způsob sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, imisní limity, přípustné četnosti jejich překročení a meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro vybrané znečišťující látky.
§ 2
Sledování kvality ovzduší
(1)  Sledování kvality ovzduší se provádí pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(2)  Sledování kvality ovzduší se provádí
a)  měřením úrovně znečištění ovzduší na určených místech, a to kontinuálně nebo jednorázovým odběrem vzorků v souladu s požadovanými cíli kvality údajů uvedenými v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen „stacionární měření”),
b)  měřením úrovně znečištění ovzduší, které ve srovnání se stacionárním měřením splňuje méně přísné požadavky na kvalitu údajů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení (dále jen „orientační měření”), nebo
c)  výpočtem úrovně znečištění ovzduší (dále jen „modelování”).
(3)  Sledování kvality ovzduší se provádí
a)  stacionárním měřením ve všech aglomeracích, v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování vybraných znečišťujících látek a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň znečištění ovzduší překračuje během posledních pěti let úroveň znečištění ovzduší, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí (dále jen „dlouhodobý imisní cíl”),
b)  kombinací stacionárního měření, orientačního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro posuzování,
c)  modelováním v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší nepřesahuje dolní mez pro posuzování.
(4)  Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo”) nebo jím zřízená právnická osoba hodnotí minimálně jednou za 5 let postupem uvedeným v příloze č. 3 k tomuto nařízení všechny zóny a aglomerace podle toho, zda úrovně znečištění ovzduší jednotlivými znečišťujícími látkami na jejich území překračují horní nebo dolní meze pro posuzování.
(5)  Stacionární měření prováděné ministerstvem nebo jím zřízenou právnickou osobou je doplňováno dalšími stacionárními měřeními prováděnými autorizovanými osobami. Body vzorkování pro stacionární měření se umisťují v souladu se zásadami uvedenými v příloze č. 4 k tomuto nařízení. Minimální počty bodů vzorkování pro stacionární měření jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
(6)  Referenční metody sledování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto nařízení.
§ 3
Vyhodnocování kvality ovzduší
(1)  Vyhodnocování kvality ovzduší se provádí na základě výsledků