Input:

59/1965 Sb., Zákon o výkonu trestu odnětí svobody, platné do 31.12.1999 Archiv

č. 59/1965 Sb., Zákon o výkonu trestu odnětí svobody, platné do 31.12.1999
[zrušeno č. 169/1999 Sb.]
ZÁKON
ze dne 17. června 1965
o výkonu trestu odnětí svobody
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Oddíl 1
Základní ustanovení
§ 1
Účel výkonu trestu odnětí svobody
Účelem výkonu trestu odnětí svobody je odsouzenému zabránit v dalším páchání trestné činnosti a soustavně jej vychovávat k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka. Výkonem trestu odnětí svobody nesmí být ponížena lidská důstojnost.
§ 2
Nápravně výchovná činnost
K dosažení účelu výkonu trestu odnětí svobody se provádí nápravně výchovná činnost, než je souhrnem působení stanoveného pořádku a kázně v místech, kde se trest odnětí svobody (dále jen „trest“) vykonává, pracovní výchovy odsouzených a kulturně výchovné práce.
§ 3
Nápravně výchovné ústavy
(1) Trest se vykonává v nápravně výchovných ústavech podřízených ministerstvu vnitra. Zřizuje a zrušuje je ministr vnitra.
(2) Při nápravně výchovném ústavu se zpravidla zřídí poradní sbor, složený z pedagogů; při ministerstvu vnitra je jako poradní orgán k prohloubení vědeckosti a zvýšení účinnosti nápravně výchovné činnosti zřízena vědecká rada, složená ze zástupců vědeckých společenských organizací a státních orgánů.
§ 4
Součinnost orgánů a organizací při výkonu trestu
Státní orgány a socialistické organizace napomáhají při své činnosti Sboru nápravné výchovy (oddíl 13) při plnění úkolů směřujících k dosažení účelu výkonu trestu.
Oddíl 2
Diferenciace výkonu trestu
Nápravně výchovné skupiny
§ 5
(1) Trest se vykonává diferencovaně ve třech nápravně výchovných skupinách. O tom, do které nápravně výchovné skupiny se odsouzený zařadí, rozhodne soud.
(2) Výkonem trestu v nápravně výchovných skupinách se sleduje cítil, aby méně narušení odsouzení vykonávali trest odděleně od více narušených odsouzených a aby v nápravně výchovné činnosti u odsouzených, u nichž to vyžaduje vyšší stupeň nebo povaha jejich narušení, se uplatňovaly účinnější prostředky k jejich nápravě. V nápravně výchovných skupinách se trest vykonává podle zásady, že čím je vyšší nápravně výchovná skupina, tím je menší rozsah práv odsouzených ve výkonu trestu a tím je větší rozsah jejich omezení; obdobně diferencovaně jsou upraveny též formy a metody pracovní výchovy a kulturně výchovné práce, rozsah oprávnění samosprávy a způsob ostrahy.
§ 6
(1) Projevuje-li odsouzený, který byl zařazen do vyšší nápravně výchovné skupiny, vzorným chováním a poctivým poměrem k práci po delší dobu snahu po nápravě, může jej soud přeřadit do nižší nápravně výchovné skupiny.
(2) Přerušuje-li odsouzený soustavně a závažným způsobem stanovený pořádek nebo kázeň při výkonu trestu anebo spáchá-li za výkonu trestu trestný čin, může jej soud přeřadit do vyšší nápravně výchovné skupiny.
(3) O přeřazení rozhoduje soud na návrh prokurátora nebo náčelníka nápravně výchovného ústavu nebo na žádost odsouzeného anebo i bez takového podnětu. Odsouzený může podat žádost o přeřazení do nižší nápravně výchovné skupiny po vykonání třetiny trestu, a je-li zařazen do třetí nápravně výchovné skupiny, po vykonání poloviny