Input:

R 58/1969; Řízení před soudem Garance

č. 58/1969 Sb. rozh.
Jestliže žalovaní nejsou nerozlučnými společníky, nezpůsobí včas podaný odpor jednoho žalovaného bez dalšího zrušení celého platebního rozkazu i ohledně těch žalovaných, kteří odpor včas nepodali.
(Rozhodnutí krajského soudu v Plzni z 10. 1. 1969, 8 Co 469/68.)
Okresní soud v Karlových Varech vydal na návrh žalobce (Státní spořitelna v K. V.) platební rozkaz, jímž žalovaným J. B., P. B. a K. B. uložil, aby zaplatil žalobci společně a nerozdílně částku 3.297 Kčs s přísl. Proti tomuto platebnímu rozkazu podal odpor toliko žalovaný K. B., který se zaručil žalobci za vrácení peněžité půjčky poskytnuté žalobcem žalovaným J. B. a P. B.; dlužníci žalobce - žalovaní J. B. a P. B. - nepodali odpor.
Po jednání, k němuž předvolal všechny účastníky, vydal okresní soud v Karlových Varech dne 16. 10. 1968 rozsudek, jímž zcela vyhověl žalobě (omezené o již zaplacených 700 Kčs); všem žalovaným uložil, aby zaplatil žalobci společně a nerozdílně 2.597 Kčs s přísl. Vycházel zřejmě i z toho, že účinek včas podaného odporu žalovaným K. B. se vztahuje i na žalované J. B. a P. B.; svůj názor opíral patrně (z odůvodnění rozsudku to zcela nepochybně nevyplývá) o ustanovení § 174 odst. 2 (první věta) o. s. ř., podle něhož se ruší celý platební rozkaz, jestliže odpůrce podá proti němu včas odpor.
Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný J. B.; namítal především, že zaplatil žalobci dalších 1.200 Kčs, takže dluh činí pouze 1.397 Kčs (nikoli 2.597 Kčs). Nadto zdůrazňoval, že mu sociální poměry brání v zaplacení zbytku dluhu najednou, a žádal o povolení splátek ve výši 300 Kčs měsíčně.
Krajský soud v Plzni zrušil usnesením z 10. 1. 1969 rozsudek okresního soudu ohledně žalovaných J. B. a P. B. a zastavil řízení ohledně těchto žalovaných.
Z odůvodnění:
Krajský soud se neztotožňuje s výkladem ustanovení § 174 odst. 2 (první věta) o. s. ř., jak jej provedl okresní soud.
Východisko k pochopení účelu, který zákonodárce sledoval formulací ustanovení § 174 odst. 2 (první věta) o. s. ř. ("podá-li odpůrce včas odpor, zruší se tím celý platební rozkaz"), je v porovnání tohoto ustanovení s ustanovením § 425 odst. 3 o. s. ř. z roku 1950. Podle tohoto posléze uvedeného ustanovení se včas podaným odporem rušil platební rozkaz v napadené části. To odpovídalo zásadě občanského soudního řádu z roku 1950 (platné i v odvolacím řízení), že by nebylo