Input:

R 58/1958 (tr.); Garance

č. 58/1958 Sb. rozh. tr.
Jestliže ten, jehož otcovství nebylo nepochybně zjištěno, neplní výživné uložené mu předběžným opatřením vydaným soudem v řízení občanskoprávním podle § 219 a násl. o. s. ř., není vinen trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 210 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 22. listopadu 1957, 7 To 337/57.)
Obžalovaný popírající otcovství k dítěti zrozenému mimo manželství neplatil před pravomocným rozsudkem vydaným v občanskoprávním řízení o zjištění otcovství a úhradu osobních potřeb dítěte částky určené k úhradě výživného dítěte předběžným opatřením vydaným podle § 219 a násl. o. s. ř., a to částky 100 Kčs měsíčně za dobu od 14. září 1956 do konce října 1957.
Lidový soud trestní v Brně uznal obžalovaného zato vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 1 tr. zák. Lidový soud ve svém rozsudku uvedl, že obhajoba obžalovaného, podle níž se nepovažuje být otcem nezletilého dítěte a že proto nepokládá za svou povinnost na výživné tohoto dítěte něčím přispívat, nemůže obstát, protože povinnost obžalovaného byla stanovena předběžným opatřením lidového soudu civilního v Brně.
Krajský soud k odvolání obžalovaného zrušil rozsudek lidového soudu a obžalovaného podle § 242 písm. b) tr. ř. obžaloby zprostil.
Z odůvodnění:
Skutková zjištění lidového soudu jsou v podstatě sice správná, avšak po právní stránce nebyla náležitě zhodnocena.
Z důkazů provedených v řízení před prvým soudem a z obsahu spisu lidového soudu civilního v Brně, jímž odvolací soud řízení doplnil, vyšlo najevo, že obžalovaný udržoval pohlavní styky s M, jíž se dne 25. května 1956 narodila dcera. Obžalovaný otcovství k dítěti neuznal a proto byla na něho dne 14. září 1956 podána u lidového soudu civilního v Brně žaloba o zjištění otcovství a o úhradu osobních potřeb dítěte. Rozsudkem z 26. června 1957 lidový soud civilní rozhodl, že obžalovaný se považuje za otce nezletilého dítěte zrozeného mimo manželství z M a že jest povinen k úhradě jeho osobních potřeb přispívat částkou 100 Kčs měsíčně. Krajský soud v Brně rozhodnutím z 30. října 1957 opravnému prostředku obžalovaného nevyhověl.
Obžalovanému však byla v občanskoprávním řízení uloženo předběžným opatřením ze dne 7. ledna 1957 povinnost platit předběžně na výživném pro nezletilé dítě částku 100 Kčs měsíčně, a to s účinností od 14. září 1956. Obžalovaný této povinnosti vyplývající z uvedeného předběžného opatření v době před pravomocným skončením sporu o zjištění otcovství nedostál a teprve po citovaném rozhodnutí krajského soudu v Brně z 30. října 1957 zaplatil * ' na výživném své nezletilé dceři 125 Kčs.
Ze skutkových zjištění vyšlo zcela bezpečně najevo, že obžalovaný