Input:

57/1947 Sb., Vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona Archiv

č. 57/1947 Sb., Vyhláška o novém znění vojenského kárného zákona
VYHLÁŠKA
ministra národní obrany
ze dne 19. března 1947
o novém znění vojenského kárného zákona.
Ministr národní obrany podle čl. II. zákona ze dne 19. března 1947, č. 52 Sb., jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, vyhlašuje v příloze plné znění zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., jak vyplývá ze změn, provedených zákonem ze dne 4. dubna 1935, č. 64 Sb., zákonem ze dne 19. března 1947, č. 52 Sb. a ústavním dekretem presidenta republiky ze dne 4. prosince 1944 (příloha k vyhlášce č. 43/1945 Sb.).
 
arm. gen. Svoboda v. r.
 
Příloha vyhlášky č. 57/1947 Sb.
ZÁKON
ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, v úpravě provedené pozdějšími zákony.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I.
Vojenské kázeňské právo.
§ 1.
Vojenská kázeňská pravomoc a její účel.
(1) K zachování kázně trestají vojenští představení podřízené pro jednání a opominutí, jež jsou dále uvedena.
(2) Tato pravomoc se nazývá vojenskou kázeňskou pravomocí.
§ 2.
Věcný rozsah vojenské kázeňské pravomoci.
Jednání a opominutí, na něž se vztahuje vojenská kázeňská pravomoc, jsou:
a)  jednání a opominutí, která se příčí vojenským služebním předpisům nebo jiným všeobecným či zvláštním nařízením, pokud jich stíhání nenáleží podle zákonných předpisů soudům;
b)  jednání a opominutí, jichž stíhání jinak přísluší okresním národním výborům, není-li v zákoně výslovně stanoveno, že trestní pravomoci těchto úřadů podléhají i osoby podrobené vojenské kázeňské pravomoci;
c)  jednání a opominutí, jež tvoří skutkovou podstatu vojenského přečinu, má-li vojenský představený, jemuž přísluší kázeňská pravomoc, kázeňské potrestání za dostatečné.
§ 3.
Osobní rozsah vojenské kázeňské pravomoci.
(1) Vojenské kázeňské pravomoci jsou podřízeny:
a)  všechny osoby, podléhající vojenské trestní soudní pravomoci (příslušníci četnictva jen tehdy, konají-li službu v branné moci aneb jsou-li ve vyšetřovací (zajišťovací) neb trestní vazbě ve vojenských trestních ústavech); pokud některé osoby podléhají vojenské trestní soudní pravomoci jen pro porušení určitých povinností, jsou vojenské kázeňské pravomoci podřízeny jen v tomto směru;
b)  odvedení pro nešetření předpisů branného zákona o hlášení při odchodu do presenční služby nebo k vojenskému výcviku;
c)  vojenské osoby mimo činnou službu, počítajíc v to i vojenské osoby ve výslužbě:
aa)  pro jednání a opominutí uvedená v § 2, písm. a), jichž se dopustily ve vojenském stejnokroji;
bb)  pro nešetření předpisů o úschově, odevzdání a utajení vojenských důvěrných pomůcek, které služebně převzaly jako vojenské osoby, nebo kterých i jinak nabyly;
d)  vojenští gážisté mimo činnou službu, počítajíc v to i vojenské osoby ve výslužbě:
aa)  pro jednání a opominutí uvedená v § 2, písm. a), jichž se dopustili v písemném styku s vojenskými velitelstvími neb úřady;
bb)  pro nešetření povinností