Input:

R 56/1967 (tr.); Předběžné projednání obžaloby. Provinění Garance

č. 56/1967 Sb. rozh. tr.
Při rozhodování o provinění podle zák. č. 58/1965 Sb. musí soud zkoumat, nejen zda stíhaný skutek vykazuje znaky některého z provinění uvedeného v ustanovení § 1 cit. zákona, ale také, zda skutek, pro nějž je provinilý stíhán, je ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 zák. č. 38/1961 Sb. proviněním nebo trestným činem, a to z hlediska stupně jeho nebezpečnosti pro společnost. 1
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28. února 1967 - 3 Tz 2/67.)
Rozsudkem okresního soudu v K. ze dne 11. května 1966 byli provinilé A a B uznány vinnými proviněním proti socialistickému soužití podle § 19a zák. č. 38/1961 Sb., jehož se dopustily tím, že v dopoledních hodinách dne 26. února 1966 v restauraci v podnapilém stavu provinilá A sprostě nadávala provinilé B a obě se před přítomnými hosty popraly, ač A byla před tím trestána okresním soudem v K., a to rozsudkem ze dne 30. 8. 1965 sp. zn. 4 T 105/65 pro trestný čin výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák.
Za to byl provinilé A podle § 2 zák. č. 58/1965 Sb. uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců, které podle § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl jí podmíněně odložen na zkušební dobu 3 roků.
Ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem Nejvyšší soud zrušil rozsudek okresního soudu ohledně A v celém rozsahu a okresnímu prokurátorovi přikázal, aby věc v rozsahu zrušení znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění.
Skutková zjištění, která okresní soud učinil, mají oporu ve výsledcích provedeného dokazování. Nelze však souhlasit s právním posouzením skutku.
Okresní soud vycházeje ze skutkových zjištění odůvodnil svůj závěr o tom, že provinilá A se dopustila provinění podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. pouze tím, že jmenovaná svým chováním narušila občanské soužití.
Z tohoto kusého odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze vůbec zjistit, co bylo podkladem pro uvedený právní závěr okresního soudu.
I při rozhodování o tom, že provinilý se dopustil některého z provinění, která je možno podle zák. č. 58/1965 Sb. stíhat před okresním soudem, musí soud zkoumat nejen to, zda stíhaný skutek vykazuje znaky některého z těchto provinění, ale musí vycházet i z ustanovení § 15 odst. 1 zák. č. 38/1961 Sb., které stanoví základní hlediska pro posouzení otázky, zda skutek, pro nějž je provinilý stíhán, je skutečně proviněním.
Při řešení otázky, zda konkrétní skutek, který odpovídá znakům některého provinění podle zákona č. 38/1961 Sb. je pouze proviněním, či zda nejde o některý trestný čin, jehož znaky jsou uvedeny ve zvláštní části trestního zákona, je rozhodujícím kritériem stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost.
Touto otázkou se okresní soud vůbec nezabýval, ačkoliv jak způsob provedení činu, tak osoba provinilé, zejména způsob jejího dosavadního života, naprosto negativní postoj provinilé k chráněným zájmům společnosti naznačovaly, že stupeň nebezpečnosti činu, pro nějž je stíhána, s ohledem na konkrétní poznatky je vyšší, než aby tento čin mohl být stíhán a posouzen pouze jako provinění, byť i za podmínek podle zákona č. 58/1965 Sb.
Z důkazů, které byly v průběhu dosavadního řízení provedeny vyplývá, že provinilá A dne 26. 2. 1966 v