Input:

R 56/1964; Řízení před soudem. Soudní smír Garance

č. 56/1964 Sb. rozh.
K otázce neplatnosti smíru podle hmotného práva (§ 99 odst. 3 o. s. ř.).
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze ze dne 12. června 1964, 5 Co 181/64).
V souvislosti s rozvodovým řízením došlo mezi manžela před soudem k uzavření smíru o dalším užívání bytu jedním z manželů ve smyslu § 55 zák. č. 67/1956 Sb.
Okresní soud v Příbrami zrušil k žalobě usnesení o schválení smíru se zřetelem na ustanovení § 99 odst. 3 o. s. ř.
Krajský soud v Praze změnil rozsudek soudu prvého stupně tak, že žalobu na zrušení smíru a usnesení o jeho schválení zamítl.
Z odůvodnění:
Občanský soudní řád (zák. č. 99/1963 Sb.) přinesl v § 99 odst. 3 závažnou změnu v tom, že připouští, aby soud rozsudkem zrušil usnesení o schválení smíru, jestliže je smír podle hmotného práva neplatný.
Důvodová zpráva uvádí, že smír má povahu dispozitivního úkonu. Schválený smír má účinky pravomocného rozsudku. Ztrácí je však tehdy, je-li rozsudkem rozhodnuto, že je neplatný. Tím se mění dosavadní stav, podle něhož bylo možno napadnout smír jen návrhem na obnovu řízení. V důsledku toho nebylo možno někdy reparovat smíry, které jako právní úkony nebyly učiněny platně.
Soud může rozsudkem zrušit usnesení o schválení smíru (ne sám smír) jen tehdy, jestliže smír je neplatný podle zásad hmotného práva. Předpokladem je, že jde o smír neplatný v době, kdy jej soud schvaloval. Proto je tu třeba užít ve smyslu § 498 obč. zák. ještě předpisů občanského zákoníka z r. 1950.
Smír byl uzavřen v konkrétní věci mezi dvěma dospělými osobami způsobilými plně