Input:

56/1960 Sb., Vyhláška ministerstva školství a kultury o úhradě nákladů na udržování a obnovu kulturních památek, platné do 31.12.1987 Archiv

č. 56/1960 Sb., Vyhláška ministerstva školství a kultury o úhradě nákladů na udržování a obnovu kulturních památek, platné do 31.12.1987
VYHLÁŠKA
ministerstva školství a kultury
ze dne 14. května 1960
o úhradě nákladů na udržování a obnovu kulturních památek
Ministerstvo školství a kultury stanoví v dohodě s ministerstvem financí a s ostatními zúčastněnými ústředními úřady podle § 8 odst. 5 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách (dále jen „zákon”):
Oddíl I
Péče o kulturní památky a náhradní úkon
§ 1
(1)  Vlastník kulturní památky je povinen pečovat o její zachování a údržbu a provádět na ní potřebné úpravy nebo obnovu (dále jen „udržování památky”) podle ustanovení § 8 odst. 1 a 2 zákona vlastním nákladem. Stejnou povinnost jako vlastník památky má každý, kdo ji má u sebe: u památek, které jsou národním majetkem, plní tuto povinnost organizace, která památku spravuje nebo které byla odevzdána do trvalého užívání (§ 103 odst. 2 obč. zák.).
(2)  Neplní-li povinná osoba nebo organizace povinnosti uvedené v odstavci 1, může krajský národní výbor rozhodnout, že na náklad této osoby (organizace) provede opatření nezbytná k zachování památky. Na náklad osoby (organizace), která má památku u sebe, mohou být tato opatření provedena jen tehdy, jestliže tato osoba (organizace) je na základě právního poměru k vlastníkovi povinna hradit náklady spojené s udržováním památky. Výši náhrady za provedené práce stanoví okresní národní výbor výměrem, který vydá ihned po provedení opatření k zachování památky: jde-li o nemovitou památku, která není národním majetkem, bez průtahu též zařídí, aby pohledávka na náhradu vůči vlastníkovi byla zajištěna zástavním právem na nemovité památce.
Oddíl II
Příspěvek
§ 2
(1)  Nemůže-li povinná osoba (organizace) uhradit náklad na nezbytnou úpravu památky z vlastních prostředků ani z půjčky poskytnuté jí Státní spořitelnou, nebo nemá-li z takovéto úpravy užitek, anebo má -li z ní užitek jen nepatrný v poměru k nákladu, může jí krajský národní výbor poskytnout na její žádost na úhradu nákladu příspěvek, a to až do výše 9/10 nákladu: v mimořádných případech, zejména při nutné konzervaci nebo restaurování maleb, fresek, sgrafit, plastik a bohatě členěné štukové výzdoby, lze uhradit tímto příspěvkem náklad zcela.
(2)  Žádost o příspěvek se podává u krajského národního výboru, v jehož obvodu se památka nalézá. Žadatel je povinen předložit rozpočet nákladů na úpravu, a pokud jde o nemovitou památku, uvést též její