Input:

R 56/1955 (tr.); Garance

č. 56/1955 Sb. rozh. tr.
K výkladu pojmu príčinné souvislosti mezi jízdou vozidel na křižovatce a nastalým úrazem třetí osoby.
Řidič vozidla jedoucí po vedlejší silnici je povinen při vjezdu na hlavní silnici dát přednost těm vozidlům jedoucím po hlavní silnici, o nichž může předpokládat, že při dosavadní rychlosti přijedou ke křižovatce buď současně s vozidlem přijíždějícím s vedlejší silnice anebo i později, ovšem potud později, aby v žádném případě nebyl řidič vozidla jedoucího po hlavní silnici nucen zmirňovat rychlost jen proto, aby uživatel vedlejší silnice mohl před ním křižovatku přejet.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 25. března 1955, 1 Tz 41/55.)
Obviněný A řídil osobní auto na hlavní silnici rychlostí 80 až 90 km za hodinu. Když se blížil ke křižovatce s vedlejší silnici, vyjel po této silnici s pravé strany ve směru jízdy obviněného A do křižovatky nákladní automobil řízený obviněným B. Tak se na křižovatce obou silnic vytvořila situace, kterou obviněný A řešil tím, že strhl řízení svého osobního auta prudce doprava, čímž se vyhnul nákladnímu autu řízenému obviněným B, které již přejíždělo křižovatku v kolmém směru. Směr jízdy osobního auta pak obviněný A vyrovnal takovým způsobem, že strhl řízení doleva, při čemž přejel pravými koly tři hromádky štěrku, načež dostal smyk, vjel na levou polovinu vozovky ve směru své jízdy a aby vyrovnal smyk, strhl řízení opět doprava, kde zachytil přitom pravým zadním nárazníkem za kolo cyklistky P, jedoucí před ním stejným směrem. Při nehodě utrpěla P roztržení levé nohy nad nártem a odřeniny; její pracovní neschopnost trvala přes dva měsíce.
Lidový soud v Olomouci uznal obviněného A vinným trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 222 odst. 1 tr. zák., obviněného B přestupkem proti ochraně silničního provozu i podle § 144 odst. 3 tr. zák. spr.
Krajský soud v Olomouci zamítl odvolání obviněného A (který jediný podal odvolání).
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o vině a trestu ohledně obviněného B a uložil lidovému soudu, aby věc v mezích zrušení znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Ve stížnosti pro porušení zákona namítá generální prokurátor, že lidový soud pochybil, když jednání obviněného B kvalifikoval toliko jako přestupek podle § 144 odst. 3 tr. zák. spr. Nedal-li obviněný B přednost v jízdě obviněnému A, způsobil obtížnou provozní situaci, kterou obviněný A řešil tím způsobem, že objel auto řízené obviněným B a pak narazil svým autem na poškozenou P, která na svém jízdním kole jela po hlavní silnici v témže směru jako obviněný A. Již z těchto důvodů měl být obviněný B uznán vinným trestným činem podle § 222 odst. 1, 2 tr. zák.
Stížnost pro porušení zákona, ve které se generální prokurátor domáhá postupu podle § 218 odst. 2 tr. ř., je důvodná.
Rozsudek lidového soudu zjišťuje o obviněném B, že svoje nákladní auto zastavil osm metrů před vjezdem na křižovatku, odkud – jak bylo zjištěno při místním ohledání – nemohl vidět na hlavní silnici směrem k přijíždějícímu osobnímu autu. Poté pokračoval ke křižovatce malou rychlostí. Obviněný B mohl osobní auto spatřit teprve v okamžiku, kdy chladič motoru jeho