č. 55/1958 Sb. rozh. tr., Garance

V soudní praxi dochází k četným pochybením soudu při rozhodování o nárocích na náhradu škody v trestním řízení. K pochybením dochází jednak v tom směru, že soudy zbytečně odkazují poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, ačkoliv jsou splněny všechny zákonné podmínky pro přiznání náhrady škody, jednak v tom směru, že přiznávají nárok na náhradu škody, ačkoliv pro to zákonné podmínky splněny nejsou. Aby bylo zabráněno těmto pochybením a byla zajištěna účinnější ochrana socialistického vlastnictví, vydává plénum Nejvyššího soudu podle § 26 zák. o org. soudů tuto směrnici k výkladu § 244 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. ř.

I. Podle § 41 odst. 1 tr. ř. poškozený má právo žádat, aby v trestním řízení bylo rozhodnuto o jeho nároku na náhradu škody způsobené trestným činem (přestupkem § 7 odst. 11 tr. ř.), a činit návrhy. Kdo je poškozený ve smyslu tr. ř., definuje § 7 odst. 10 tr. ř. Podle tohoto zákonného ustanovení je poškozeným ten, komu byla trestným činem způsobena škoda, pokud by nárok na její náhradu bylo možno uplatňovat před soudem v řízení ve věcech občanskoprávních, není-li v řízení spoluobviněným. Není tedy ve smyslu trestního řádu poškozeným (a nemůže být připuštěn k trestnímu řízení jako poškozený) ten, kdo má nárok na náhradu ' škody, vzniklý sice z trestného činu, ale který možno uplatnit v řízení správním, daňovém apod. (není např. ve smyslu tr. ř. poškozeným stát, pokud by chtěl v trestním řízení uplatnit nárok na náhradu částky nezaplacené obviněným státu jako daň při zkrácení daně). V jediném řízení nemůže obviněný (§ 7 odst. 6 tr. ř.) býti připuštěn k trestnímu řízení současně jako poškozený vůči spoluobviněnému a vystupovat tak v trestním řízení jako obviněný i jako poškozený.

I jde-li o poškozeného ve smyslu § 7 odst. 10 tr. ř., nemá tento právo žádat, aby bylo v trestním řízení rozhodnuto o jeho nároku na náhradu škody způsobené trestným činem, a činit návrhy, jestliže

1. jde o řízení o trestných činech náležejících do příslušnosti krajského soudu (§ 41 odst. 1, § 13 odst. 1 tr. ř.),

2. poškozený nárok na náhradu škody uplatnil již v řízení ve věcech občanskoprávních (§ 41 odst. 3 tr. ř.).

Poškozený má však právo žádat, aby bylo v trestním řízení rozhodnuto o jeho nároku na náhradu škody způsobené trestným činem, a činit návrhy, a to i v řízení před krajským soudem jako i soudem prvé stolice, jestliže jde o případy, kdy krajský soud pro- B jednává trestní věc v důsledku přikázání věci Nejvyšším soudem podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. ř. Obdobně je tomu též u vyššího vojenského soudu jako soudu prvé stolice, kde bude příslušným toliko z důvodu § 13 odst. 2 tr. ř. a nikoliv z důvodu § 13 odst. 1 tr. ř. (§ 7 odst. 2 tr. ř.). Nejde tu totiž o trestné činy, které náleží k příslušnosti krajského soudu (vyššího vojenského soudu) podle § 13 odst. 1 tr. ř.

Aby trestní soud mohl rozhodnout o nárocích poškozeného na náhradu škody, musí poškozený o přiznání nároku požádat do zahájení hlavního líčení (§ 244 odst. 5 tr. ř.). K zamezení poškození práv poškozeného, které nedodržením včasného požádání o přiznání nároku by mohlo pro poškozeného…