54/2018 Sb.m.s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy č. 154 o podpoře kolektivního vyjednávání

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 54/2018 Sb. m. s.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. června 1981 byla v Ženevě přijata Úmluva č. 154 o podpoře kolektivního vyjednávání.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce, depozitáře Úmluvy, 6. prosince 2017.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 2 dne 11. srpna 1983. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 6. prosince 2018.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

  
PŘEKLAD

Úmluva č. 154
ÚMLUVA O PODPOŘE
KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ

Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 3. června 1981 na svém 67. zasedání;
znovupotvrzujíc ustanovení Filadelfské deklarace uznávající „slavnostní závazek Mezinárodní organizace práce podporovat mezi národy světa uskutečnění plánů, jejichž cílem je skutečné uznání práva na kolektivní vyjednávání“ a jsouc si vědoma, že tuto zásadu „lze plně vztáhnout na všechny národy světa“;
majíc na zřeteli rozhodující význam mezinárodních norem obsažených v Úmluvě o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se z r. 1948, v Úmluvě o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z r. 1949, v Doporučení o kolektivních smlouvách z r. 1951, v Doporučení o dobrovolném smírčím a rozhodčím řízení z r. 1951, v Úmluvě a Doporučení o pracovních vztazích (veřejné služby) z r. 1978 a v Úmluvě a Doporučení o správě práce z r. 1978;
domnívajíc se, že je žádoucí vyvinout větší úsilí k dosažení cílů těchto norem a zejména všeobecných zásad obsažených v článku 4 Úmluvy o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z r. 1949, a v bodě 1 Doporučení o kolektivních smlouvách z r. 1951;
domnívajíc se v důsledku toho, že by tyto normy měly být doplněny vhodnými opatřeními založenými na těchto normách a určenými k podpoře svobodného a dobrovolného kolektivního vyjednávání;
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se podpory kolektivního vyjednávání, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání;
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy, přijímá dne 19. června 1981 tuto úmluvu, která může být označována jako Úmluva o kolektivním vyjednávání, 1981:
ČÁST I.
PŮSOBNOST A DEFINICE
Článek 1
1. Tato úmluva se vztahuje na všechna odvětví hospodářské činnosti.
2. Nakolik se záruky stanovené v této úmluvě vztahují na ozbrojené síly a policii, může být vymezeno vnitrostátním zákonodárstvím nebo vnitrostátními zvyklostmi.
3. Pokud jde o veřejnou službu, zvláštní způsoby provádění této úmluvy mohou být stanoveny vnitrostátním zákonodárstvím nebo vnitrostátními zvyklostmi.
Článek 2
Pro účely této úmluvy výraz „kolektivní vyjednávání“ se vztahuje na všechna vyjednávání mezi zaměstnavatelem, skupinou zaměstnavatelů nebo jednou nebo několika organizacemi zaměstnavatelů na jedné straně a jednou nebo několika organizacemi pracovníků na straně druhé, jejichž účelem je
a) stanovit pracovní podmínky a podmínky zaměstnávání; a, popř. nebo
b) upravit vztahy mezi zaměstnavateli a
 
 Nahoru