Input:

R 54/1961 (tr.); Doprava. Opětovné spáchání trestného činu. Pokračování v trestném činu. Přestupek. Recidiva. Trest Garance

č. 54/1961 Sb. rozh. tr.
Opakování trestné činnosti téhož druhu po dobu několika roků pro níž byl obžalovaný již dvakrát pravomocně odsouzen, jeho protispolečenský postoj vyplývající z dalších trestných činů a kázeňských provinění, pro něž byl trestán, a jeho odmítavý postoj k jakémukoliv výchovnému působení, charakterizují osobu pachatele jako zvlášť nebezpečného recidivistu.
Proti takovým pachatelům je soud povinen použít přísnějších nepodmíněných trestů.
(Rozhodnutí vyššího vojenského soudu z 23. června 1961, To 51/61)
Obžalovaný, ač je mu 21 roků, byl již třikrát pravomocně odsouzen, z toho dvakrát pro dílem dokonané, dílem nedokonané několikanásobné krádeže motorových vozidel. Z výkonu trestu 18 (osmnácti) měsíců byl po odpykání téměř 1 roku odnětí svobody podmíněně propuštěn se zkušební dobou 3 roků. Obžalovaný ač nastoupil zákl. vojenskou službu, dopustil se znovu téže trestné činnosti.
Vojenský obvodový soud uznal obžalovaného vinným trestným činem krádeže podle § 247, odst. 1 tr. zák., ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 222, odst. 1 tr. zák. a přestupkem proti ochraně silničního provozu podle § 144, odst. 1 písm. c) tr. zák. spr. a odsoudil ho k úhrnnému trestu odnětí svobody na 2 (dva) roky nepodmíněně a podle § 51, odst. 2 písm. a) odst. 3 tr. zák. vyslovil na tři roky zákaz řízení motorových vozidel. Podle § 244 tr. ř. byla vyslovena povinnost, aby rukou společnou a nerozdílnou se spoluobžalovaným nahradil škody způsobené trestnou činností.
Uvedených trestných činů se obžalovaný dopustil tím, že společně s vojínem v záloze F. v době výkonu vojenské služby u vojenské jednotky v několika případech odcizovali motorová vozidla za tím účelem, aby jich používali k jízdě na různá místa od své součásti, nebo zpět a bez dalšího je s určitým poškozením ponechali na různých místech; tak odcizili společně dne 21. srpna 1960 osobní automobil, který byl soukromým majetkem občana J. a po použití jej zanechali opuštěný v Dobříši.
Dne 16. října 1960 odcizili oba motocykl, patřící občanu K. v Dobříši, poškozený jej zanechali na silnici v blízkosti Prahy.
Dne 17. října 1960 se zmocnili soukromého osobního automobilu, patřícího občanu M. a poškozený jej zanechali u silnice v Dobříši.
V přesně nezjištěné době v říjnu 1960 odcizili soukromý motocykl ve Staré Huti ze dvora domu a po jeho použití jej zavezli na původní místo.
Obžalovaný sám dále dne 28. 8. 1960 jako řidič motocyklu, aniž měl povolení k řízení vozidla, řídil vozidlo tak neopatrně, že narazil na chodce B. a způsobil mu těžké zranění a současně způsobil i zranění lehčího rázu spolujezdkyni N. a v době od 21. srpna 1960 do října 1960 při shora uvedených jízdách, řídil uvedená motorová vozidla po veřejných silnicích, bez předepsaného řidičského průkazu.
Vyšší vojenský soud odvolání otce obžalovaného podle § 281 tr. ř. zamítl.
Z odůvodnění:
Obžalovaný se po vyhlášení rozsudku vzdal opravných prostředků, avšak jeho otec podal v zákonné lhůtě odvolání proti uvedenému rozsudku do výroku o trestu. Prohlášení obžalovaného o vzdaní se odvolání po vyhlášení rozsudku ve smyslu § 266 tr. ř. však nevylučuje,