Input:

č. 54/1958 Sb. rozh. tr., Garance

č. 54/1958 Sb. rozh. tr.
Určování diagnosy a léčení nemocných, byť i jen léčivy z bylinných směsí osobou k tomu neoprávněnou (tz. bylinkářem) zakládá přestupek proti zajištění řádného výkonu zdravotnických povolání podle § 83 tr. zák. spr. a ne přestupek proti ochraně zdravotní péče podle § 80 tr. zák. spr.
Přestupky proti ochraně zdravotní péče podle § 80 tr. zák. spr., proti ochraně léčiv a zdravotnických potřeb podle § 82 tr. zák. spr. a proti zajištění řádného výkonu zdravotnických povolání podle § 83 tr. zák. spr. nevyžadují, aby nastaly škodlivé následky anebo aby hrozilo nebezpečí pro zdraví nebo život lidí.
Přestupek proti zajištění řádného výkonu zdravotnických povolání podle § 83 tr. zák. spr. je k přestupku proti ochraně zdravotní péče podle § 80 tr. zák. spr. v poměru speciality. V témže poměru je též přestupek proti ochraně léčiv a zdravotnických potřeb podle § 82 odst. 1 tr. zák. spr. k přestupku v jiném podnikání podle § 46 odst. 2 tr. zák. spr. Jednočinný souběh mezi nimi proto není možný.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 25. dubna 1957, 5 To 15/57.)
Obžalovaný byl stíhán obžalobou okresního prokurátora v Brně, že po dobu dvou roků přes výslovný zákaz zdravotního odboru rady KNV prováděl ve značném rozsahu léčení nemocných, určoval druh jejich onemocnění buď na podkladě osobního vyšetření nebo podle vylíčení příznaků nemoci v dopisech nemocných, podle této diagnosy pak určoval jejich léčení a sám vyráběl a zájemcům prodával léčiva z bylinných směsí. Tím provozoval podle obžaloby neoprávněně výdělečnou činnost, ztěžoval a mařil zdravotní léčebnou péči a neoprávněně vyráběl, skladoval a do oběhu uváděl léčiva, což obžaloba posoudila jako přestupky v jiném podnikání podle § 46 odst. 2 tr. zák. spr., proti ochraně zdravotní péče podle § 80 tr. zák. spr. a proti ochraně léčiv a zdravotnických potřeb podle § 82 tr. zák. spr.
Lidový soud trestní v Brně zprostil obžalovaného obžaloby.
Krajský soud k odvolání okresního prokurátora zrušil rozsudek lidového soudu a tomuto soudu nařídil, aby ve věci znova jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Odvolací soud při přezkoumání napadeného rozsudku shledal, že lidový soud rozhodl bez potřebných zjištění rozhodných pro otázku viny obžalovaného.
Soud první stolice došel ke zprošťujícímu výroku na podkladě úvahy, že jednáním obžalovaného nebyl nikdo na zdraví poškozen nebo ohrožen, že jednání obžalovaného tedy není společensky škodlivé a proto ani nebezpečné pro společnost. Úvahy soudu první stolice zaměřené přitom téměř výlučně jen na otázku rušení nebo ztěžování zdravotní léčebné péče (§ 80 tr. zák. spr.) jsou kromě toho jednostranné a opomíjejí materiál, který svědčí proti tomu, že by obžalovaný byl jen nezištným pomocníkem trpících. V tomto směru bylo na místě uvážit i záznamy ve výpisu z rejstříku trestů a opatřit spisy týkající se dřívější trestné činnosti obžalovaného, zejména majetkových deliktů, pro něž byl odsouzen. Avšak úvahy soudu první stolice nejsou správné ani pokud jde o právní posouzení zažalovaného skutku obžalovaného.
Obžaloba netvrdila, že obžalovaný svými léčebnými zákroky poškodil někoho na zdraví (což by zakládalo trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti podle §§ 221 nebo 222