Input:

R 52/1967; Dědictví Garance

č. 52/1967 Sb. rozh.
Zabavení majetku obviněného ve smyslu § 13 odst. 3 zák. č. 23/1948 Sb. neznamená přechod vlastnictví nebo majetkových práv obviněného na stát. Takové zajišťovací opatření může mít v řízení o dědictví pouze ten důsledek, že obviněnému může být potvrzeno nabytí dědictví pouze s doložkou, že jeho jmění bylo opatřením soudu v trestním řízení zabaveno pro čs. stát.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 1967, 4 Cz 133/66.)
Jako dědici ze zákona po zůstaviteli A. K., který zemřel dne 13. 1. 1965 bez zanechání závěti, přicházeli v úvahu syn zůstavitele F. K., zdržující se na neznámém místě v cizině, kam odešel bez povolení čs. úřadů, a dcera F. V.
Státní notářství projednalo dědictví s dědičkou F. V., s ustanoveným opatrovníkem nepřítomného a nezvěstného syna zůstavitele F. K. a se zástupcem finančního odboru ONV v P., když z vyjádření okresního prokurátora v P. mělo za zjištěno, že majetek syna zůstavitele F. K. byl zabaven pro čs. stát. V řízení uzavřeli pak přítomní účastníci dohodu dědiců ze dne 19. 5. 1966, podle níž se dědičce F. V. dostalo movitých věcí po zůstaviteli a ideálních dílů nemovitostí zůstavitele nabyli rovným dílem dědička F. V. a čs. stát.
Státní notářství v Prostějově tuto dohodu schválilo a rozhodnutím potvrdilo nabytí dědictví dědičce F. V., jakož i čs. státu a to podle uvedené dohody. Tato svá rozhodnutí odůvodnilo státní notářství kromě jiného i tím, že syn zůstavitele F. K. uprchl v roce 1948 za hranice a podle rozhodnutí býv. státního soudu v Praze byl mu podle § 29 odst. 3 zák. č. 50/1923 Sb. a § 13 odst. 1 a 3 zák. č. 23/1948 Sb. zabaven veškerý majetek na území Československa, takže do jeho majetkových práv vstupuje čs. stát.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozhodnutími státního notářství byl porušen zákon a tato rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Pokud jde o postup v řízení o dědictví pochybilo v daném případě státní notářství v Prostějově tím, že neurčilo na podkladě zjištění aktiv a pasív dědictví (ve smyslu § 34 not. ř.) obecnou cenu majetku zůstavitele, výši jeho dluhů a čistou hodnotu dědictví, jak to ukládá ustanovení § 37 odst. 1 not. ř. O této otázce bylo třeba vydat rozhodnutí státního notářství (§ 17 not. ř.) a teprve po právní moci i tohoto rozhodnutí bylo možno v dalším řízení pokračovat.
Pochybení se však státní notářství v Prostějově dopustilo i v rozhodnutích o schválení dohody a o potvrzení nabytí dědictví, když si neujasnilo správně ve smyslu § 461, § 473 - § 475 a § 482 o. z. (v porovnání s § 462 obč. zák.), jakož i § 28 not. ř., kdo jsou v projednávaném případě dědici zůstavitele A. K. a kdo jsou účastníky řízení o dědictví po něm, a to ve správné souvislosti s právním dosahem zabavení majetku jednoho z dědiců zůstavitele, učiněným soudem v trestním řízení a to podle dříve platného § 13 zák. č. 23/1948 Sb. a výkonu trestů postihujících majetek, uložených trestními soudy. V této souvislosti bylo

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací