Input:

R 51/1968 (tr.); I. Mladistvý.; II. Mladistvý Garance

č. 51/1968 Sb. rozh. tr.
I. Ve veřejném zasedání, v němž se rozhoduje podle § 60 odst. 1, § 82 odst. 2 tr. zák. o tom, zda mladistvý vykoná podmíněně odložený trest odnětí svobody nebo zda podmíněné odsouzení bude ponecháno v platnosti, příp. bude prodloužena zkušební doba, neztrácí obviněný charakter mladistvého ani když v době veřejného zasedání již dovršil osmnáctý rok věku. Proto i v tomto stádiu trestního řízení je nutno užít všech procesních ustanovení devatenácté hlavy prvního oddílu tr. ř. o řízení proti mladistvým, pokud to není vyloučeno z důvodů uvedených v § 301 odst. 2 tr. ř.
II. Zákonným zástupcem obviněného ve smyslu § 34 tr. ř. je i zákonný zástupce mladistvého obviněného, který ještě nedosáhl zletilosti.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 10. dubna 1968, 1 Tz 9/68.)
Nejvyšší soud zrušil pro porušení zákona v ustanoveních § 34, 36 odst. 1 písm. c), 297 odst. 2, 298 odst. 2 tr. ř. mj. usnesení krajského soudu v Praze z 10. ledna 1968 sp. zn. 2 To 297/67, jímž byla zamítnuta stížnost mladistvé obviněné proti usnesení soudu prvního stupně o výkonu podmíněně odloženého trestu odnětí svobody podle § 60 odst. 1 tr. zák.
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu v Nymburce z 10. května 1967 sp. zn. 2 T 141/67 byla mladistvá obviněná nar. 15. února 1950 uznána vinnou trestným činem příživnictví podle § 203 tr. zák., jehož se dopustila tím, že od 4. října 1966 nepracovala a nechala se vyživovat od různých mužů, převážně cizinců, kteří jí za pohlavní styky platili útratu a dávali jí různé peněžité částky i věcné dary. Byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců podmíněně na zkušební dobu dvou let.
Usnesením téhož soudu z 12. prosince 1967 bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 tr. zák., že mladistvá výše uvedený podmíněný trest vykoná podle § 81 odst. 1 tr. zák. v ústavu pro mladistvé.
Proti tomuto usnesení podala mladistvá odsouzená stížnost, v níž uvedla, že řízení nebylo provedeno řádně podle zákona. Ve veřejném zasedání nebyl přítomen obhájce, rodiče mladistvé jako její zákonní zástupci, ani prokurátor. Předseda senátu neprotokoloval správně její výpověď a ještě před skončením jednání jí řekl, že již na jaře ji sliboval, že trest půjde "odsedět". Předseda senátu pospíchal, takže mu ani nerozuměla co četl a celý průběh jednání se nepodobal soudnímu řízení.
Usnesením krajského soudu v Praze z 10. ledna 1968 sp. zn. 2 To 279/67 byla podle § 148 odst. 1 tr. ř. stížnost mladistvé obviněné zamítnuta.
Proti tomuto usnesení krajského soudu podal předseda Nejvyššího soudu ve prospěch mladistvé stížnost pro porušení zákona, v níž namítal nedodržení základních ustanovení trestního řízení proti mladistvým pachatelům.
Nejvyšší soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které mu předcházelo a zjistil, že zákon byl porušen.
Trestní zákon i trestní řád obsahuje za účelem účinného boje proti kriminalitě mládeže zvláštní ustanovení o stíhání mladistvých. Dodržování a správné používání těchto ustanovení zákona je zárukou správného a spravedlivého postupu a rozhodnutí při trestním stíhání mladistvých. Nedodržení těchto ustanovení působí kromě toho na mladistvého dojmem nespravedlnosti a zaujatosti a tím oslabuje výchovné

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací