č. 51/1962 Sb. rozh., Garance

Okresní soud v Děčíně nevyhověl žádosti manželů F. K. a J. K. o osvojení nezletilého dítěte z toho důvodu, že osvojení brání nesouhlas matky dítěte a že ani jinak nejsou splněny zákonné předpoklady, za nichž by se žádost mohla setkat s úspěchem. Poukázal v tomto směru zejména na značný věkový rozdíl mezi nezletilou a F. K.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Při osvojení (a to obou jeho druzích, tj. jak při osvojení podle § 63 odst. 1 zák. o právu rod., tak i podle § 63 odst. 2 cit. zák.), je třeba přivolení zákonného zástupce osvojovaného dítěte. Avšak ze zásady, že rodiče, pokud jsou zákonnými zástupci dítěte, přivolují k jeho osvojení, připouští zák. č. 15/1958 Sb. výjimky v těchto případech, kdy není v zájmu dítěte, aby osvojení bylo učiněno odvislým od přivolení rodičů. To je tehdy, mají-li rodiče k dítěti takový vztah, který označuje cit. zák. jako nezájem rodičů a vyjadřuje jej určitým způsobem.

Podle důvodové zprávy pro posouzení, že rodiče neprojevují o dítě žádný zájem, nestačí pouhé formální zjištění, že vůči dítěti neplní základní povinnosti. Soud upustí od opatření přivolení rodičů tehdy, jestliže z celého jednání, postoje a citových vztahů k dítěti je zřejmé, že o ně nestojí, že se ho zřekli a že ani do budoucna mu nehodlají poskytnout potřebnou péči a zájem. Na takto kvalifikovaný nezájem se dá usoudit např. tehdy, jestliže rodiče vůbec nepřispívají nebo odmítají přispívat na jeho výchovu a výživu, nepřijdou se na ně podívat, nezajímají se o jeho zdravotní stav a chování, neposkytují mu hmotnou ani morální pomoc v obtížných životních situacích atp.

Nezájem o dítě je tedy tam, kde rodič měl možnost projevit zájem jakýmkoli způsobem (osobním stykem, písemně i…