Input:

č. 51/1957 Sb. rozh. tr., Garance

č. 51/1957 Sb. rozh. tr.
Rozkrádání nebo poškozování majetku, který je v socialistickém vlastnictví, krádež, zpronevěra, podvod a poškození cizí věci, týkající se osobního nebo soukromého vlastnictví, je trestným činem podle příslušných ustanovení zákona zpravidla, jestliže škoda uvedenými činy způsobená (zamýšlená) je vyšší než 500 Kčs.
O takový trestný čin jde též tehdy, je-li způsobená (zamýšlená) škoda menší než 500 Kčs, když ze způsobu provedení činu nebo jeho následků, míry zavinění nebo osoby pachatele či okolností přitěžujících vyplývá, že nejde o čin malého významu.
U trestných činů tohoto druhu postup podle § 17a tr. zák. zpravidla nebude možno použít.
(Rozhodnutí plena nejvyššího soudu ze 17. června 1957, Pis 5/57.)
V zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování a tím upevnění socialistické zákonnosti při výkladu §§ 35a, 137a tr. zák. spr. vydává plenům nejvyššího soudu podle § 26 zák. č. 66/1952 Sb. směrnice pro výklad těchto ustanovení:
Podle čl. IV č. 1 a č. 6 zák. č. 14/1957 Sb. (novely k trestnímu zákonu správnímu) s účinností od 1. 4. 1957 vkládá se za § 35 tr. zák. spr. nové ustanovení § 35a a za § 137 tr. zák. spr. nové ustanovení § 137a, podle kterých
1. rozkrádání a úmyslné poškozování majetku, který je v socialistickém vlastnictví, jde-li o čin malého významu, bude trestáno jako přestupek (§ 35a tr. zák. spr.),
2. krádež, zpronevěra, podvod a úmyslné poškození, týkající se osobního a soukromého majetku, jde-li o čin malého významu, budou trestány jako přestupek (§ 137a tr. zák. spr.).
Podle toho některé skutky, které by byly do 31. března 1957 posuzovány jako trestné činy podle §§ 245, 245a, 247, 248, 249, 255 tr. zák. je nutno od 1. dubna 1957 posoudit jako přestupky podle § 35a tr. zák. spr., po příp. § 137a tr. zák. spr.
Kriteriem pro rozlišení, kdy v takových případech půjde o přestupek a kdy o trestný čin, je jedině okolnost, zda některé činy, které by bylo do 31. března 1957 posoudit jako uvedené trestné činy, jsou či nejsou činy malého významu (znak „... a jde o čin malého významu“, §§ 35a, 137a tr. zák. spr.), tedy stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.
Ježto jde o majetkové delikty a delikty poškozující majetek, důležitým vodítkem pro rozlišení těchto přestupků od odpovídajících trestných činů, byť ne jediným, bude výše způsobené (zamýšlené) škody.
Zákon v ustanoveních §§ 35a, 137a tr. zák. spr. sám tuto hranici výše škody, jako rozlišení od příslušných trestných činů, neuvádí.
Pro řešení otázky, jaká výše škody, uvedenými delikty způsobená (zamýšlená), ještě může charakterisovat čin jako čin malého významu, tedy jako přestupek podle §§ 35a nebo 137a tr. zák. spr., je důležité ustanovení zák. č. 24/1957 Sb. o kárném (disciplinárním) stíhání rozkrádání a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví. Podle § 1 odst. 2 tohoto zákona jako kárné provinění nelze stíhat čin, převyšuje-li škoda částku 500 Kčs. Z porovnání ustanovení §§ 1, 3, 4, a 10 cit. zákona plyne, že kárný orgán nemůže rozhodovat o trestném činu. Pokud má za to, že drobné rozkrádání nebo poškozování majetku v socialistickém vlastnictví nelze stíhat jako kárné provinění, poněvadž užití kárných opatření by zřejmě nepostačilo k výchově