Input:

51/1955 Sb., Zákon o národních podnicích a některých jiných hospodářských organisacích, platné do 30.6.1964 Archiv

č. 51/1955 Sb., Zákon o národních podnicích a některých jiných hospodářských organisacích, platné do 30.6.1964
ZÁKON
ze dne 24. října 1955
o národních podnicích a některých jiných hospodářských organisacích.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
V národních podnicích jsou výrobní prostředky a vyrobená produkce vlastnictvím všeho lidu. Je proto vlasteneckou povinností pracovníků národních podniků svědomitou a tvořivou prací zajišťovat plnění výrobních úkolů stanovených podniku státním plánem rozvoje národního hospodářství. Národní podniky jsou povinny zaváděním nejvyšší techniky a pokrokové technologie, zdokonalováním organisace práce a pracovních metod neustále zvyšovat produktivitu práce a snižovat vlastní náklady. Na úspěšné práci pracovníků v národních podnicích závisí další rozvoj našeho socialistického hospodářství a tím i neustálý růst hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu.
Oddíl prvý.
Zřizování národních podniků.
§ 2.
Národní podniky zřizuje v souladu s potřebami státního plánu rozvoje národního hospodářství věcně příslušný ministr, po případě vedoucí ústředního orgánu státní správy (dále jen „příslušný ministr”) v dohodě s ministrem financí. Před zřízením národního podniku je povinen si vyžádat vyjádření rady krajského národního výboru, v jehož územním obvodě má být sídlo národního podniku, jakož i vyjádření ústředního výboru příslušného odborového svazu.
§ 3.
(1)  Při zřizování národního podniku příslušný ministr:
a)  vydá zřizovací listinu,
b)  určí majetek, který se národnímu podniku svěřuje do správy,
c)  jmenuje ředitele.
(2)  Ředitel požádá o zápis národního podniku do podnikového rejstříku a učiní všechna opatření nutná k zahájení činnosti národního podniku. Rovněž zajistí, aby byla provedena úplná inventarisace majetku, který je národnímu podniku svěřován do správy, a aby byla sestavena zahajovací rozvaha národního podniku.
§ 4.
Zřizovací listina musí obsahovat:
a)  název národního podniku a jeho sídlo; z názvu musí být patrno, že jde o národní podnik;
b)  označení orgánu, který národní podnik zřídil, a právního předpisu, na podkladě kterého ke zřízení došlo;
c)  název orgánu, kterému je národní podnik podřízen;
d)  den, ke kterému má být národní podnik zapsán do podnikového rejstříku;
e)  základní výrobní program národního podniku.
Oddíl druhý.
Právní poměry národního podniku.
§ 5.
(1)  Národní podnik je právnickou osobou; stává se jí zápisem do podnikového rejstříku.
(2)  V žádosti o zápis do podnikového rejstříku je nutno uvést den, ke kterému má být národní podnik zapsán; nelze však žádat o zápis se zpětnou účinností.
§ 6.
(1)  Národní podnik může nabývat jen takových práv a vstupovat jen v takové závazky, které jsou v souladu s plněním jeho úkolů stanovených zejména zřizovací listinou nebo statutem.
(2)  Právní úkony národního podniku, které nejsou v souladu s plněním jeho úkolů, jsou jako nezákonné neplatné. Jestliže bylo kteroukoli stranou započato s plněním na základě takového právního úkonu, musí být vše to, co bylo nebo má být plněno stranou, která v době právního úkonu o nezákonnosti věděla nebo