Input:

R 50/1962 (tr.); Doprava. Neposkytnutí pomoci. Společenské organizace. Ublížení na zdraví. Trest. Záruka Garance

č. 50/1962 Sb. rozh. tr.
K postupu soudu při nabídce záruky společenské organizace za pachatele trestného činu větší (vysoké) nebezpečnosti pro společnost.
Způsobí-li podnapilý řidič riskantní jízdou těžké zranění a z místa nehody ujede, jde o hrubé narušení společenských vztahů a tudíž o trestné činy vysoké nebezpečnosti pro společnost, jež nutno postihnout přísnými nepodmíněnými tresty.
Okolnosti týkající se osoby obžalovaného jsou pouze jedním z hledisek rozhodných pro ukládání trestu.
(Rozhodnutí krajského soudu z 5. června 1962 - 4 To 235/662)
Obžalovaný, podnapilý řidič, zachytil při neoprávněné jízdě osobním autem spoluobčanku, těžce ji zranil a ujel. Na podkladě tohoto zjištění byl obžalovaný odsouzen okresním soudem v Brno-město pro trestné činy ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 tr. ř. a neposkytnutí pomoci podle § 208 tr. zák. k nepodmíněnému tresty odnětí svobody na jeden a půl roku a zákazu činnosti na 5 roků.
Krajský soud v Brně odvolání obžalovaného proti uvedenému rozsudku podle § 256 tr. ř. zamítl.
Z odůvodnění:
Rozsudek napadl obžalovaný odvoláním jen do výroku o trestu. Polehčující okolnost řádného způsobu života nemůže být po jeho názoru podstatně ovlivněna jeho předchozím odsouzením pro trestný čin opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák. z r. 1950, neboť k němu došlo před dlouhou dobou (1956). Odvolatel má za to, že jeho tíživé osobní poměry, vzorná pracovní morálka, vztah ke kolektivu a záruka společenské organizace za jeho převýchovu měly vést soud prvého stupně k uložení podmíněného trestu.
Odvolání není důvodné.
Soud I. stupně založil výrok o vině na spolehlivých skutkových zjištěních a skutky obžalovaného posoudil v souladu se zákonem. V tomto směru také žádné námitky vzneseny nebyly.
Pokud pak jde o otázku trestu, třeba k odůvodnění napadeného rozsudku dodat:
Je správné, že odvolatel se v posledních několika letech choval správně. Tak tomu bylo zejména poté, kdy mu byl v roce 1956 pro kvalifikovaný trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví uložený nepodmíněný trest odnětí svobody na 20 měsíců a v roce 1957 dodatkem k němu trest na další 4 měsíce odnětí svobody se zákazem činnosti řidiče motorových vozidel na tři roky. Podmíněně propuštěný se vrátil z výkonu trestu na sklonku roku 1958. Tyto skutečnosti nelze jistě pominout při úvahách o tom, jak pevné bylo odhodlání obžalovaného vést nadále řádný život pracujícího člověka. Na způsob jeho života působilo příznivě i jeho členství v brigádě socialistické práce.
Všechny tyto okolnosti dotýkající se osoby obžalovaného, jsou však toliko jedním z hledisek rozhodných pro ukládání trestu.
Dalším, neméně závažným hlediskem, jsou ostatní skutečnosti spoluurčující stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. Způsobil-li odvolatel jako podnapilý řidič spoluobčance těžké zranění zlomeniny nohou a tržnou ránu na