Input:

R 50/1958; Garance

č. 50/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
Nepominutelný dědic, kterému bylo závětí zanecháno méně než kolik činí podíl uvedený v § 551 obč. zák., je závětním dědicem ohledně toho, co mu bylo závětí zanecháno, a zákonným dědicem potud, pokud se jeho zákonný nárok týká chybějícího zbytku do jeho zákonného podílu.
Postup státního notářství v případě uplatnění nároku nepominutelným dědicem.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 22. října 1957, Cz 490/57.)
Zůstavíte!, který byl manželem žalované Marie H. a otcem žalobce Emanuela H. (druhý syn zůstavitelův je t. č. neznámého pobytu), zemřel dne 15. března 1953 a zanechal jako dědictví dům se zahradou, zahradnické zařízení, vklad u Státní spořitelny, bytové zařízení a svršky. V závěti ze dne 3. května 1942 převážnou část svého majetku poručil manželce Marii H. a svým synům zanechal každému Vá nemovitostí, žalobci Emanuelu H. pak také zařízení jedné světnice a svršky.
Žalobce v průběhu řízení o projednání dědictví na státním notářství popřel platnost závěti a byl proto usnesením státního notářství v Brně odkázán, aby podal žalobu o neplatnost závěti. V žalobě na to podané uváděl žalobce, že otcova závěť je neplatná jednak pro nedostatek zákonných náležitostí, jednak pro zkrácení žalobcova zákonného podílu ve smyslu § 551 obč. zák., poněvadž by žalobce podle závěti neobdržel % zákonného dílu.
Lidový soud civilní v Brně vyhověl žalobě v celém rozsahu a závěť zůstavitelovu prohlásil za neplatnou s odůvodněním, že po formální stránce je sice závěť platná, ale že je neplatná z hlediska § 551 obč. zák., poněvadž jejím obsahem by byli na svých dědických podílech zkráceni oba synové zůstavitelovi.
Krajský soud v Brně rozsudek lidového soudu změnil a žalobu o neplatnost závěti zamítl. Krajský soud se ztotožnil se závěrem lidového soudu pokud šlo o otázku, že závěť z hlediska formálního je platná, poněvadž tuto závěť zůstavitel vlastnoručně nesepsal, ale vlastní rukou ji podepsal před dvěma současně přítomnými svědky s výslovným prohlášením, že listina obsahuje jeho poslední vůli a tito svědci závěť podepsali. Krajský soud však dospěl k závěru, že lidový soud civilní pochybil pokud pokládal závěť za neplatnou z hlediska § 551 obč. zák. Uvedl, že pro posouzení platnosti závěti z hlediska § 551 obč. zák. je především důležité zjistit, co všechno do dědictví patří, jakou má dědictví hodnotu, kolik činí dluhy a závazky, kolik činí jednotlivé zákonné dědické podíly, případně co je nutné na zákonné podíly synů zůsta- vitele započítat podle § 533 obč. zák. a teprve na tomto podkladě je možno posoudit, zda byl žalobce na svém zákonném podílu ve smyslu § 551 obč. zák. zkrácen. Současně zdůraznil krajský soud, že tyto skutečnosti je povoláno v řízení o projednání dědictví zjišťovat státní notářství a teprve kdyby se ukázala některá z uvedených skutečností spornou, bylo by otázku třeba řešit sporem, v němž by ovšem nešlo o platnost či neplatnost závěti, nýbrž o nárok na doplnění zákonného podílu nepominutelného dědice. Podle názoru krajského soudu se proto neměl lidový soud civilní vůbec případem z hlediska § 551 obč. zák. zabývat.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že uvedeným usnesením krajského soudu v