R 5/2019 (tr.); Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí. Řízení o dovolání. Zákaz reformace in peius

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 5/2019 Sb. rozh. tr.
Řízení o dovolání, Zákaz reformace in peius, Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí
§ 259 odst. 4, § 264 odst. 2, § 265s odst. 2, § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Zrušení rozhodnutí napadeného dovoláním nemůže v situaci, kdy právní posouzení skutku je důsledkem použití zásad vyplývajících z § 259 odst. 4 tr. ř., § 264 odst. 2 či § 265s odst. 2 tr. ř., odůvodnit samotná námitka dovolatele, že užitá právní kvalifikace neodpovídá zjištěnému skutku.
Takový postup by byl možný v případě, že dovolatel důvodně namítl, že skutek bylo možno posoudit podle jiného, zákonu odpovídajícího ustanovení i při dodržení podmínek uplatňujícího se zákazu reformationis in peius.
V případě, že dovolací soud zjistí, že nesprávná právní kvalifikace je výlučně důsledkem uplatňujícího se zákazu reformationis in peius, přichází do úvahy odmítnout dovolání jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., neboť napadené rozhodnutí v takovém případě netrpí vadou spočívající v nesprávném právním posouzení skutku. Proto není namístě postup podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř.
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2018, sp. zn. 6 Tdo 65/2018, ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.65.2018.1)
Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného J. V. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 14 To 85/2017, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 1 T 120/2012.
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 24. 2. 2017, sp. zn. 1 T 120/2012, byl obviněný J. V. (dále „obviněný“, případně „dovolatel“) uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), jehož se společně s dalšími dvěma spoluobviněnými dopustil tím, že počátkem roku 2009 obvinění J. V. a J. T. v úmyslu neoprávněně se obohatit ke škodě družstva J., výrobní družstvo, XY, a jeho dodavatelů pod záminkou zajištění fungování družstva poté, co stávající představenstvo hodlalo odstoupit,
a) zahájili činnost směřující k získání kontroly nad družstvem, a to tak, že obviněný J. V. naplánoval a řídil kroky obviněného J. T. a obviněného J. H., když obviněný J. T. se stal nejdříve členem družstva, posléze pak členem jeho kontrolní komise a následně opatřil i další osoby, které za příslib finanční odměny souhlasili s tím, že se nechají jmenovat do orgánů družstva, k čemuž došlo na členské schůzi konané dne 12. 5. 2009, tyto osoby se však nadále nijak nepodílely na činnosti družstva a ani to nikdy neměly v úmyslu s výjimkou toho, že v některých případech udělily plnou moc obviněnému J. T., přičemž mezi osobami, které obviněný J. T. získal k členství v orgánech družstva, byl i obviněný J. H., který byl zvolen předsedou představenstva družstva, dále účetní M. H. podle pokynů obviněných J. V. a J. T. vybírala všechny platby v hotovosti, které byly provedeny na pokladně provozovny ve XY v období od května 2009 do prosince 2009, kdy z důvodu zastavení dodávek surovin dodavateli a vyprodání skladových zásob hotových výrobků došlo k ukončení výrobní činnosti družstva, a vkládala je na účty vedené
 
 Nahoru