č. 5/1972 Sb. rozh., Garance
č. 5/1972 Sb. rozh.
Jestliže bylo nezletilé dítě umístěno v ústavní výchově předběžným opatřením soudu, které bylo později nahrazeno rozhodnutím, podle něhož dítě zůstalo ve výchově matky, je třeba, aby ve smyslu ustanovení § 103 zák. o rod. bylo rozhodnuto také o rozsahu vyživovací povinnosti rodičů a v tomto rámci o výši ošetřovného za dobu, po kterou toto umístění v ústavní výchově trvalo.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze 7. 5.1971, 1 Cz 11/71)
Usnesením z 8.1.1969 nařídil okresní soud v Příbrami předběžné opatření o ústavní výchově nezletilé J. Ř.
Rozsudkem téhož soudu z 30. 4. 1969 byla nezletilá J. Ř. svěřena do výchovy matky, usnesení o předběžném opatření z 8. 1. 1969 bylo zrušeno a otci uloženo zaplatit Dětskému domovu v S. na ošetřovném za pobyt nezletilé v době od 8. 1. do 7. 3. 1969 částku 400 Kčs s tím, že za uvedenou dobu není otec povinen platit na toto dítě k rukám matky výživné 400 Kčs.
K odvoláni otce krajský soud v Praze rozhodl o výchově a výživě nezletilé J. Ř. tak, že zrušil výrok rozsudku soudu prvního stupně o ošetřovném, řízení o úpravě ošetřovného zastavil a zrušil také výrok tohoto rozsudku, kterým byla zrušena vyživovací povinnost otce k nezletilé za dobu od 8.1. do 7. 3.1969.
Nejvyšší soud ČSR rozhodl o stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem ČSR, tak, že rozsudkem soudu druhého stupně byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 103 zák. o rod. rozhodne-li soud o umístění dítěte do ústavní nebo ochranné výchovy, upraví také vyživovací povinnosti rodičů a v tomto rámci i výši ošetřovného. V projednávané věci šlo o to, zda takovým rozhodnutím o umístění dítěte do ústavní výchovy je také rozhodnutí o předběžném opatření, jímž byla ústavní výchova nařízena.
Předběžným…
