č. 5/1966 Sb. rozh. tr., Garance

Rozsudkem okresního soudu v Chebu ze dne 28. května 1965 sp. zn. 3 T 54/65 byli obviněný A a obviněný B uznáni vinnými trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. a trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsouzeni podle § 242 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. za použití § 40 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněným trestům odnětí svobody v trvání šesti měsíců.

Ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu Nejvyšší soud zrušuje rozsudek okresního soudu ve výroku o trestu a přikázal okresnímu soudu věc znovu projednat a rozhodnout.

Pravomocným rozsudkem okresního soudu v Chebu ze dne 28. května 1965 sp. zn. 3 T 54/65 byli obvinění A a B uznáni vinnými trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. a trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a podle § 242 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. a § 40 odst. 1 tr. zák. odsouzeni jeden každý k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na šest měsíců.

Podle uvedeného rozsudku spočívala trestná činnost obviněných v tom, že obviněný A se scházel s nezletilou K, ač věděl že jí není ještě 15 let při schůzkách jednak v přírodě, jednak v bytě svých rodičů koncem roku 1964 a začátkem roku 1965 tuto pohlavně zneužíval tím, že ji osahával na prsou a přirození. Přesně nezjištěného dne počátkem roku 1965 pozval obviněný A do bytu svých rodičů nezletilou Z, jíž nebylo ještě 15 roků a rovněž tuto pohlavně zneužíval tím, že ji osahával na prsou a přirození. Obviněný B se stýkal s obviněným A, seznámil se tak s nezl. K, kterou ve dnech 3. a 5. února 1965 pozval do svého bytu, hostil ji zde alkoholickými nápoji a osahával na prsou a přirození, ač věděl, že jí není ještě 15 let.

Proti rozsudku okresního soudu podal předseda Nejvyššího soudu dne 8. listopadu 1965, tedy ve lhůtě uvedené v § 272 tr. ř. stížnost pro porušení zákona s odůvodněním, že napadeným rozsudkem byl porušen zákon především v ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák., když okresní soud použil tohoto ustanovení, ačkoli k tomu nebyly splněny zákonné podmínky.

Nejvyšší soud přezkoumal v rozsahu uvedeném v § 267 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo a shledal, že zákon byl porušen ve směrech naznačených stížností pro porušení zákona.

Okresní soud na základě provedených důkazů zjistil správně skutkový děj a dovodil z něho správné právní závěry, pokud jde o výrok o vině obviněných výše uvedenými trestnými činy.

Nesprávně však rozhodl, pokud jde o výrok trestu odnětí svobody.

Oba obvinění se dopustili dvou trestných činů. Podle § 35 odst. 1 tr. zák. má být trest uložen podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný, v tomto případě podle § 242 odst. 1…