Input:

č. 5/1964 Sb. rozh., Garance

č. 5/1964 Sb. rozh.
Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 150/1961 Sb. "za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání" je třeba rozumět tak, že stačí, jsou-li vůbec (objektivně) dány podmínky pro vznik nemoci z povolání. Jde-li o Bangovu nemoc, musí být prokázáno, že na pracovišti se vyskytlo onemocnění alespoň jednoho kusu dobytku touto nemocí, anebo že z jiných důvodů se podmínky pro vznik této choroby objektivně a jako specifické pro činnost zaměstnance a pracovní prostředí vyskytovaly.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostravě ze 4. listopadu 1963, 12 Co 169/63).
Okresní soud v Opavě vyhověl žalobě, jíž se žalobkyně domáhala náhrady škody, kterou utrpěla tím, že jako ošetřovatelka skotu u žalovaného JZD onemocněla Bangovou chorobou, tedy v daném případě nemocí z povolání.
Rozsudek soudu prvního stupně napadla Státní pojišťovna v Opavě, jako vedlejší účastník na straně žalovaného a uplatnila tyto námitky: v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by na pracovišti žalobkyně bylo zjištěno alespoň u jednoho kusu onemocnění Bangovou chorobou; naopak bylo prokázáno, že ani jeden kus ve stáji, kde žalobkyně pracovala, nebyl v kritické době bangovní a tedy zde nebyly ani předpoklady ke vzniku této nemoci u žalobkyně jako nemoci z povolání; odpovědnost zaměstnavatele za nemoc z povolání nelze považovat za obsolutně objektivní ručení za škodu a nestačí proto k odsouzení žalovaného účastníka jen abstraktní možnost, že žalobkyně se mohla touto nemocí nakazit v žalovaném JZD, když zdrojů této nákazy i v soukromém životě je značné množství.
Domáhal se proto vedlejší účastník změny rozsudku soudu prvního stupně v tom směru, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.
Krajský soud v Ostravě zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení a novému rozhodnutí.
Odůvodnění:
Krajský soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že odvolání vedlejšího účastníka je opodstatněné.
K námitkám vedlejšího účastníka je třeba uvést toto:
Podle ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 150/1961 Sb. za škodu způsobenou pracovníkovi nemoci z povolání odpovídá podnik, u něhož pracovník pracoval naposledy za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, přičemž nemocemi z povolání se rozumějí nemoci uvedené v příloze k zákonu o sociálním zabezpečení nebo v předpisech podle něho vydaných, jestliže vznikly za podmínek tam uvedených. Ustanovení "za podmínek, z nichž vznikla nemoc z povolání" je třeba rozumět tak, že stačí, jsou-li vůbec (objektivně) dány podmínky pro vznik příslušné nemoci z povolání (srovnej stanovisko Nejvyššího soudu 1 Cp 42/62). To znamená, že je nerozhodné, zda pracovník mohl nebo nemohl onemocnět anebo onemocněl nebo neonemocněl nemocí z povolání z příčin vyskytujících se nebo vyskytnuvších se na posledním rizikovém pracovišti, nýbrž že odpovědnost podniku posledního pracoviště je dána bez zřetele na tyto skutečnosti již tou okolností, že na tomto posledním pracovišti se vyskytují předpoklady (podmínky), za nichž vzniká (může vzniknout) příslušná nemoc z povolání.
Bangova choroba (brucelosa) je nemocí z povolání podle čís. původně 22, nyní podle změny seznamu nemocí z povolání provedené vyhláškou č. 105/1961 Sb. podle čís. 23 (nemoci přenosné se